ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta za poslední století vyhynulo 7–15% druhového bohatství hmyzu – což je v absolut- ních číslech minimálně 2 000, možná přes 3 000 druhů.“ 60 Za pozitivní lze brát skutečnost, že existující koncepční nástroje Ministerstva životního prostředí problematiku uspořádání krajiny, respektive homogenizaci a unifikaci krajiny, neopomíjejí. Již zastřešující Strategický rámec České republiky 2030 upozorňuje na nedostatečnou odolnost ekosystémů v důsledku celkové uni- formity krajiny. 61 Další koncepční nástroje se zaměřením na ochranu biologické rozmanitosti jako Státní politika životního prostředí České republiky 2012–2020, společně se Strategií ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025 a Státním programem ochrany přírody a krajiny České republiky pro období 2020– 2025 již navrhují konkrétní opatření na podporu zlepšení současného nepříznivé- ho stavu, kdy se jednoznačně shodují na následujících opatřeních – zajistit legisla- tivní a metodickou podporu výkonu státní správy v ochraně krajiny a ekosystémů zaměřenou na ochranu a vytváření územních systémů ekologické stability, ochra- nu významných krajinných prvků, a to zejména ve vztahu k územnímu plánování a k pozemkovým úpravám, optimalizace legislativních nástrojů ochrany přírody a krajiny upravením konceptu zvláštní druhové ochrany s důrazem na ochranu biotopů a zavedením ochrany přírodních stanovišť a dále podpora a tvorba roz- ptýlené zeleně. 3.2 Právní úprava příčiny úbytku hmyzu Právní úpravu krajiny, jakožto části zemského povrchu s charakteristickým re- liéfem, tvořenou souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky, 62 nalezneme v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přestože tento předpis nabyl účinnosti již v roce 1992, dodnes jej lze považovat za adekvátní a vy- hovující mezinárodním požadavkům na ochranu přírody. Předcházející tvrzení lze podpořit i skutečností, že přestože byl ZOPK v minulosti novelizován, zcela novým předpisem nahrazen nebyl. 63 Zákon o ochraně přírody a krajiny však není možné vnímat izolovaně, ale pouze společně s další právní úpravou týkající se územního režimu, specifických právních režimů živočichů a rostlin, případně spe- cifické náhrady škody. V souvislosti s ochranou stanovišť pro hmyzí populace je proto třeba alespoň zmínit vyhlášku č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolová- ní jejich kácení, a předpisy týkající se zemědělské půdy jako zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, a nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence 60 KONVIČKA, M., BENEŠ, J., ČÍŽEK, L. Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 2005. Str. 60. 61 Strategický rámec Česká republika 2030. Praha: Úřad vlády České republiky. Str. 18. 62 § 3 odst. 1 písm. m) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 63 HANÁK, J., PRŮCHOVÁ, I. Ochrana přírody a krajiny. In: JANČÁŘOVÁ, I. a kolektiv. Právo život- ního prostředí: zvláštní část . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015. Str. 223.

116

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ