ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta využití půdy podle uživatelských vztahů. Bohužel vzájemné vazby těchto (a pří- padně dalších) předpisů jsou nejasné. Hanák a Průchová upozorňují, že „ zákon již vysloveně neobsahuje výslovné ustanovení, které by řešilo jejich vzájemný vztah. Je proto třeba vždy s ohledem na konkrétní situaci vyložit, ustanovení kterého právního předpisu má přednost.“ 64 Úbytek hmyzí populace je přikládán nedostatku vhodných stanovišť v České republice. Je proto nutné, aby existovaly adekvátní právní nástroje, prostřednic- tvím kterých lze stanoviště hmyzí populace ochránit, a to ať už v podobě ochrany ekosystému jako celku, krajinných prvků, nebo dřevin ve volné krajině. Územní systém ekologické stability 65 Územní systém ekologické stability (dále jen „ÚSES“) je dle § 3 odst. 1 písm. a) ZOPK „ vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blíz- kých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.“ Jedná se o síť biokoridorů, bio- center a interakčních prvků, které mají (zejména v intenzivně obhospodařované monokulturní krajině) sloužit jako mosty právě mezi izolovanými ostrovy bio- diverzity. Stanovení ÚSES podléhá příslušnému orgánu ochrany přírody. § 4 odst. 1 ZOPK dále stanovuje, že jelikož je tento systém považován za veřejný zájem, podí- lí se na jeho tvorbě a ochraně stát, obec i vlastník pozemku. V případě posledního zmíněného může být z výše uvedeného důvodu pro účely tvorby ÚSES omezeno jeho vlastnické právo. 66 Nastane-li však nutnost změny v užívání pozemku a nepo- daří se s vlastníkem uskutečnit dohodu, pozemkový úřad dle § 59 nabídne vlastní- kovi pozemek státní. Takový pozemek by měl původnímu pozemku přiměřeným způsobem odpovídat z pohledu výměry i kvality, pokud je to možné, měl by se navíc nacházet ve stejné obci, jako pozemek původní. 67 Faktickou degradaci jinak relativně dobře koncipovaného nástroje lze však spat- řovat v absenci ochrany ploch, na kterých se ÚSES nachází. Právní norma, která by zakazovala rušení (nebo dokonce ničení) ekosystému stabilizujícího okolní krajinu, neexistuje, a v důsledku tedy ani přestupek, který by jednání v rozporu s ÚSES sank- cionoval. Jinak kvalitně navržený nástroj tak v praxi smysl téměř postrádá. 68 64 HANÁK, J., PRŮCHOVÁ, I. Ochrana přírody a krajiny. In: JANČÁŘOVÁ, I. a kolektiv. Právo život- ního prostředí: zvláštní část . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015. Str. 225. 65 MRKÝVKOVÁ, N., KOMÁROVÁ, K. Právní nástroje ochrany biodiverzity v zemědělsky obhospoda- řované krajině – 2. část [online] . pravniprostor.cz. 22. 1. 2021 [5.7.2021] . 66 VOMÁČKA V. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny . 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2018. S. 676. 67 § 59 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 68 KEROUS, Karel. Právní úprava ÚSES v praxi . In: ÚSES - zelená páteř krajiny [online]. 2005. [cit. 5.7.2021].

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

117