ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta Aby se prvek v krajině stal ekologicky významným prvkem v právním slova smyslu, musí se jednat o samostatný prvek, který je svým charakterem, porostem nebo tvarem viditelně odlišný od okolního prostředí. Pouze v takovém případě je možné, aby jej Státní zemědělský intervenční fond zaevidoval podle § 3p zákona o zemědělství. Podnět k evidenci může dát vlastník, uživatel, orgán státní správy či obec, je však třeba mít na paměti, že může být zaevidována pouze plocha, která je součástí evidovaných zemědělsky užívaných pozemků, případně k těmto evido- vaným pozemkům přiléhá. 76 Po zaevidování ekologicky významného prvku má zemědělec nárok na osvobození od daně z pozemků v rozsahu, v jakém se na nich ekologicky významný prvek nachází, a to podle § 4 odst. 1 písm. k) bodu 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, dokonce mu může být za určitých pod- mínek dle § 3aa zákona o zemědělství v návaznosti na plochu, případně výměru, ekologického prvku poskytována dodatečná podpora. 77 Vedle právě zmíněného lze úpravu hodnotit kladně právě i z hlediska podpory hmyzích populací, protože zásadním způsobem pomáhá ustavit „relevantní podíl krajinných prvků na celkové rozloze ploch vyčleněných v ekologickém zájmu.“ 78 3.3 Zhodnocení současné právní úpravy a návrhy de lege ferenda Přestože se často hovoří o ochraně hmyzu ve zvláště chráněných územích, málokdy je zmiňována jeho ochrana v běžné volné krajině, ačkoli i v těchto mís- tech není potřeba ochrany hmyzí populace o nic nižší. Zákon na ochranu přírody a krajiny sice nabízí nemalé množství nástrojů, kterými by bylo možné biodiverzi- tu, respektive hmyz, chránit, ve většině případů však jejich plnohodnotnému užití v praxi brání dílčí nedostatky: V případě územního systému ekologické stability neexistuje právní norma, která by zakazovala rušení stabilizačního ekosystému, není proto možné dané jednání považovat za sankcionalizovatelné. V úpravě vý- znamných krajinných prvků zase téměř 30 let absentuje prováděcí předpis, kterým má ministerstvo životního prostředí stanovit podrobnosti jejich ochrany, a chy- bí také právní a metodická podpora pro kvalitní fungování orgánů státní správy v této problematice. Nakonec současná právní úprava údržby stromů rostoucích mimo les téměř znemožňuje cílené vytváření některých hmyzích stanovišť. Z výše uvedeného je zřejmé, že v případě těchto nástrojů k jejich plnohodnotnému uží- vání chybí jen drobný krok zákonodárce, který je však po léta opomíjen. Pozitivně lze však kvitovat úpravu ekologicky významných krajinných prvků, kde zákono- dárce zvolil pozitivně ekonomický přístup k motivaci zemědělce vytvářet zmíněné prvky na svém území. 76 Informace pro vlastníky k evidování ekologicky významného prvků (dále také „EVP “). Praha: Státní zemědělský intervenční fond, 2020. S. 1. 77 Informace pro vlastníky a uživatele půdy [online] . eagri.cz. 17.6.2015. [5.7.2021] . 78 Strategický rámec Česká republika 2030. Praha: Úřad vlády České republiky. Str. 67.

120

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ