ČPŽP 61

3/2021 komentovaná judikatura soudního dvora EU a eslp v právně významném následku jednání konstituuje existenci dvou samostatných skutků, o nichž je možné vést samostatná řízení. 19 Stíhání jednoho a téhož skutku podle dvou skutkových podstat je tedy pří- pustné tehdy, pokud se tyto od sebe navzájem liší v podstatných prvcích (okol- nostech). V rozporu se zásadou ne bis in idem bude jen těžko potrestání v jednom řízení za více přestupků podle stejného zákona, protože tyto přestupky, resp. jejich skutkové podstaty se liší. To potvrdil NSS např. ve vztahu k přestupkům na úseku ochrany přírody 20 nebo nakládání s odpady. 21 Při porušení povinností podle různých předpisů může totožnost skutku nastat jednodušeji, jak dokládá rozsudek z roku 2011, 22 ve kterém NSS rozpracoval vý- chodiska posuzování podstatných prvků skutkových podstat na půdorysu přípa- du z oblasti ochrany životního prostředí: Stěžovatel asanací nahodilé těžby porušil zákonné podmínky ochrany CHKO, za což byl potrestán v jednom řízení, 23 a zá- roveň poškodil životní prostředí v lesích, za což mu byla uložena pokuta v dalším řízení. Se stěžovatelem tak bylo vedeno dvojí řízení a NSS dovodil, že byla dána i totožnost skutku: „Obě porušení zákona, tak jak jsou vymezena v předmětných správních rozhodnutí, vykazují zcela shodné základní prvky. Mezi oběma rozhodnu- tími panuje naprostý soulad mezi popisem skutku ve výrokových částech obou roz- hodnutí, konkrétní skutkové okolnosti se týkají téhož obviněného, jsou neoddělitelně spjaty v čase a místě. V obou případech byl totiž stěžovatel sankcionován za použití nevhodné harvestorové technologie, a to ve stejném časovém okamžiku (duben až 19 Viz zejm. rozsudek NSS ze dne 11. 1. 2012, č. j. 1 As 125/2011-163. 20 Viz rozsudek NSS ze dne 19. 2. 2015, č. j. 1 As 143/2014-52, ve kterém šlo o uložení pokuty ČIŽP za vykonávání činnosti v ptačí oblasti bez souhlasu orgánu ochrany přírody a zároveň za nedovo- lený zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů: „Správní orgán postupo- val správně, pokud dospěl k závěru, že bylo tímto jedním skutkem naplněno více skutkových podstat správních deliktů chránících rozdílné právní zájmy. Jednalo se o tzv. jednočinný souběh dvou správních deliktů. Obvinění z těchto deliktů bylo předmětem jediného řízení, které vyústilo ve vydání prvostup- ňového rozhodnutí, jímž ČIŽP ovšem uložila stěžovateli dvěma výroky dvě pokuty. O porušení zá- sady ne bis in idem zakotvené v čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod či čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod se v daném případě nejedná. Aplikace těchto ustanovení by byla na místě pouze tehdy, proběhlo-li by postupně více samostatných řízení, jinými slovy pokud by bylo o témže skutku vedeno nové řízení, které by pak vyústilo do nového rozhodnutí, ačkoliv by existovalo předešlé pravomocné rozhodnutí o tomtéž“ . 21 Viz rozsudek NSS ze dne 9. 8. 2018, č. j. 9 As 277/2017-28: „Správním orgánem byla stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání dvou správních deliktů, kterými jsou: 1. neprovozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem; 2. nezasílání pravdivého a úpl- ného hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi za rok 2011. V prvním pří- padě stěžovatelka měla větší než schválené množství okamžitého odpadu na provozovně a v druhém uváděla do hlášení nepravdivé údaje. Nelze se proto ztotožnit s námitkou porušení zásady ne bis in idem, neboť vytýkaná jednání (uvádění nepravdivých údajů a překročení nejvýše povoleného množství odpadu) jsou odlišná ve všech podstatných okolnostech skutku.“ 22 Rozsudek NSS ze dne 10. 2. 2011, č. j. 9 As 67/2010-74. 23 § 26 odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1192 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

138

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ