ČPŽP 61

3/2021 komentovaná judikatura soudního dvora EU a eslp listopad 2006) a na stejném místě (porosty 238 A7, v k. ú. České Křižánky a v k. ú. České Milovy, 110 C7 a 110 D7 v k. ú. Pustá Kamenice); uvedeným jednáním stěžo- vatel přitom dle výroku obou správních rozhodnutí způsobil v obou případech dlou- hodobé poškození stavu půdního profilu, poškození stromů, poškození koryta vodoteče a změnu vodního režimu. Obě rozhodnutí se také opírají o to, že zásah se týkal území se zvýšenou ochrannou podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Následkem vytýka- ného jednání pak bylo v obou případech porušení zájmů na ochraně lesa jako součásti životního prostředí, které požívá zvláštní ochrany. V daném případě je zřejmé, že obě rozhodnutí se týkala té samé události, existuje úplná shoda v jednání a existuje úplná shoda v následku. Postihem stěžovatele podle zákona o ochraně přírody a krajiny byl proto vyčerpán celý skutek, neboť v pořadí druhém správním rozhodnutí nelze dohle- dat žádný prvek, který by nebyl obsažen již v předcházejícím správním rozhodnutí.“ 24 Další případ, ve kterém došlo k porušení zásady ne bis in idem v oblasti ochra- ny životního prostředí, posuzoval NSS v roce 2014. Stěžovatel byl potrestán za po- rušení povinnosti při nakládání s opady podle tehdejšího zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.) i podle zákona o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.). K tomu mohlo dojít jednoduše tím, že zařízení v době, kdy stěžovatel porušoval zákonné povinnosti, přešlo do režimu IPPC. V tomto případě si správní orgán uvědomil, že musí rozlišit, za které období stěžovatele trestá, protože oba zákonné režimy trestají totéž. Období vymezená v rozhodnutí se však jedním dnem překrývala. NSS proto dospěl k závěru, že „(p)okud by byl [stěžovatel] potrestán za delikty uve- dené pod bodem A) a B) za celé období, tj. od 1. 1. 2007 do 29. 7. 2009, jednalo by se nepochybně o porušení zásady ne bis in idem, neboť by za stejné jednání byl potres- tán dvakrát. ČIŽP jednání stěžovatele rozdělila podle účinnosti právních předpisů upravujících jeho činnost na období od 1. 1. 2007 do 8. 10. 2008 a od 8. 10. 2008 do 29. 7. 2009. Tím došlo k porušení zásady ne bis in idem, neboť takto vymezená období se překrývají jedním dnem, kterým je 8. 10. 2008. Stížní námitka stěžovatele, že došlo k porušení zásady ne bis in idem, je proto důvodná, byť v podstatně menším rozsahu, než jaký stěžovatel namítal.“ 25 Každopádně partikulární veřejné zájmy chráněné složkovými předpisy nelze zjednodušovat na úroveň obecné ochrany životního prostředí. Jak konstatoval NSS v roce 2012 „vymezení chráněného zájmu (ochrana životního prostředí) je pří- liš široké, neboť znemožňuje postižení distinkcí mezi různými zájmy chráněnými jednotlivými složkovými zákony spadajícími do práva životního prostředí (a tedy i mezi právními následky předmětného jednání stěžovatelky). Mezi základní zásady moderního trestního práva patří zásada individualizace trestní odpovědnosti, s níž úzce souvisí zásada nullum crimen sine lege certa. Nezbytné diferenciace trestní od-

24 Rozsudek NSS ze dne 10. 2. 2011, č. j. 9 As 67/2010-74. 25 Rozsudek NSS ze dne 24. 1. 2014, č. j. 7 As 34/2013-29.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

139