ČPŽP 61

3/2021 z judikatury ústavního soudU ČR vinnost regulační plán vydat, ovšem soud takovou argumentaci odmítl. Podstatné totiž je, že nevydáním regulačního plánu, jehož vydáním by zanikla stavební uzá- věra, je žalobce přímo zkrácen na možnosti realizovat svůj podnikatelský záměr. Uvedené závěry lze již považovat za součást ustálené judikatury: Krajský soud v Praze je potvrdil opět ve vztahu k povinnostemměsta Roztoky v roce 2021 27 a to- tožně posoudil Krajský soud v Plzni v roce 2021 nevydání regulačního plánu měs- tem Železná Ruda. 28 Rovněž NSS své předchozí závěry dovysvětlil, když na půdory- su přezkumu pandemických opatření uvedl, že za účelemochrany práv žalobce „pře- klenoval nedostatky nečinnostní žaloby, jíž se nelze domáhat vydání opatření obecné povahy. Nešlo tedy o to, že by se žalobce domáhal deklarace nezákonnosti opatření obecné povahy, ale domáhal se ochrany proti nečinnosti při jeho vydání.“ 29 Dalším případem je plnění, které spočívá v uplatnění nástroje určeného k tomu, aby odstranil nežádoucí následky nebo hrozící riziko . Využití takového nástroje se může stát nárokovým, což dobře ilustruje změna přístupu NSS k zaha- jování řízení o odstranění stavby. NSS totiž připustil, aby se za určitých podmínek jednotlivci domáhali soudní ochrany proti nezahájení řízení. 30 Jak upozorňuje Frumarová, „(j)de o vcelku zásadní a poměrně „revoluční“ závěr, který na straně jedné může bezesporu významně přispět k ochraně osob dotčených na svých hmot- ných právech nezahájením správního řízení, ale který současně může otevřít cestu k popření tradiční dichotomie mezi řízeními zahajovanými na žádost a z moci úřed- ní, resp. jejich podstatou a účelem.“ 31 Z hlediska pozitivních povinností státu však bylo dosavadní, rigidní dbání na nenárokovosti řízení zahajovaných ex offo ne- udržitelné. 32 A jak si všímá Vojtášek, určitý obrat v judikatuře dává smysl i z toho důvodu, že „(v)eřejná správa tak stále více zasahuje do života fyzických či právnic- kých osob, a to nejen, když rozhoduje přímo o jejich právech či povinnostech, ale i v situacích, kdy má veřejná správa poskytnout ochranu veřejnému zájmu např. v podobě veřejného zdraví či životního prostředí. A to i tam, kde se konání veřejné správy dovolává osoba, která by nebyla účastníkem řízení zahájeného z podnětu ta- kové osoby.“ 33 27 Rozsudek KS v Praze ze dne 19. 2. 2021, č. j. 55 A 99/2019-62. Kasační stížnost nebyla podána. 28 Rozsudek KS v Plzni ze dne 18. 6. 2021, č. j. 77 A 51/2021-44. Kasační stížnost nebyla podána. 29 Rozsudek NSS ze dne 19. 11. 2020, č. j. 8 As 34/2020- 100, bod 91. 30 Viz rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39 (ŽAVES a. s.). 31 Frumarová, K. Správněsoudní ochrana v případě nezahájení správního řízení ex offo. Právní rozhledy , 2021, č. 13-14, s. 468. 32 Viz Vomáčka, V., Tomoszková, V. Tomoszek, M. Čl. 35 Životní prostředí. In Husseini, Faisal, Bartoň, Michal, Kokeš, Marian, Kopa, Martin a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář . Praha: C. H. BECK, 2020. s. 1005. 33 Vojtášek, Z. Soudní přezkum postupu správního orgánu při nezahájení řízení z moci úřední. Bulletin advokacie, 2021, č. 3, s. 46.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

155