ČPŽP 61

3/2021 z judikatury ústavního soudU ČR Stanovení povinnosti správnímu orgánu zahájit řízení z moci úřední se při- tom lze dovolávat právě žalobou proti nezákonnému zásahu a nikoliv žalobou ne- činnostní. Tato možnost je omezena na případy, kdy žalobce vyčerpal jiné právní prostředky ochrany (podnět k zahájení řízení a podnět k realizaci opatření proti nečinnosti) a neexistuje jiné správní řízení či právní prostředek, kterým je možné zajistit ochranu dotčených práv v rámci veřejné správy. Správní soud také musí zvá- žit, zda žalobce svoje právo nezneužívá. 34 Klíčové nicméně je, zda vůbec může výkon určité pravomoci přispět k ochraně práv subjektivních veřejných práv žalobce. Jak například upřesnil NSS 35 v navazující judikatuře, se zásahovou žalobou neuspěje obec, která se domáhá okamžitého zastavení provozu kamenolomu po- dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona o hornické činnosti, protože se jedná o nástroj, který je specifický a aktivuje se pouze v případě, že organizace, která v dobývacím prostoru vykonává svou činnost (zpravidla těžbu, průzkum, sanaci či rekultiva- ci), sama opomene přijmout bezodkladná opatření k odstranění zjištěných závad a k předcházení provozních nehod a pracovních úrazů: 36 „Pravomoc báňského úřa- du okamžitě zastavit provoz nechrání ani nepřímo práva obce nebo jejích občanů (chrání otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod.), nemůže se proto nijak dotýkat hmotných práv obce a jejích obyvatel ve smyslu závěrů rozsudku ŽAVES .“ 37 Obec však může teoreticky uspět, pokud se bude domáhat ochrany proti neza- hájení řízení o změně nebo zrušení dobývacího prostoru: „ Stěžovatelka si zřejmě nevšimla, že vedle prostého (dočasného) zastavení provozu dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona o hornické činnosti existuje řízení o stanovení, změnách a zrušení dobýva- cího prostoru, které je plnohodnotným správním řízením se speciální úpravou (srov. § 27 a § 28 horního zákona). Právě toto řízení zahajuje obvodní báňský úřad buďto na návrh organizace (privilegovaný subjekt), nebo z moci úřední. Při splnění pod- mínek vytyčených v rozsudku rozšířeného senátu ŽAVES by se jeho zahájení mohla domoci též stěžovatelka“. 38 34 „Je třeba si uvědomit, že například v oblasti stavebněprávní existují spletité vztahy mezi stavebníkem a sousedy, které není vždy vhodné řešit ve správním soudnictví. Správní soud by nemusel dle okolností dané věci poskytnout ochranu např. takovému žalobci, který nejprve soukromoprávním ujednáním přivolí k určitému (jednoznačnému) způsobu užití svého pozemku, poté se však pokusí (aniž byly ze strany stavebníka porušeny podmínky či limity žalobcova přivolení) svých soukromoprávních závazků zbavit iniciací pravomocí správního orgánu, který upozorní na rozpor využití pozemku s veřejným právem. Jinými příklady zneužití práva mohou být např. situace, kdy s ohledem na povahu věci bude v daném případě nad veřejnoprávní podstatou věci převažovat soukromoprávní charakter sporu mezi dvěma fyzickými či právnickými osobami a veřejnoprávní otázka bude zcela marginální, případně kdy žalobce stav, jehož nápravy se nyní domáhá, dlouhodobě pokojně akceptoval.“ Rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39, bod 88. 35 Viz rovněž rozsudek NSS ze dne 11. 5. 2021, č. j. 10 As 8/2020-45. 36 S odkazem na Vícha, O. Horní zákon. Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 992 s., komentář k § 41.

37 Bod 26. 38 Bod 27.

156

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ