ČPŽP 61

3/2021 z judikatury ústavního soudU ČR Zákonodárný proces je tak odpovídajícím nástrojem nápravy nezákonného zásahu. Některé úspěšné stížnosti ostatně směřovaly nikoliv obecně na nezákon- ný zásah, který se dotýká práv žalobců, ale výslovně na to, že Spolková repub- lika Německo nepřijala vhodná zákonná ustanovení a opatření k řešení změny klimatu. A tak jim porozuměl i BverfG. 43 Zákonodárci stále svědčí určité uváže- ní, ale zároveň nemůže dojít k vyprázdnění podstaty čl. 20a Základního zákona ( Grundgesetz ), 44 podle kterého „Stát v rámci své odpovědnosti za budoucí generace také chrání přirozené základy života a zvířat v rámci ústavního pořádku prostřed- nictvím právních předpisů a v souladu s právem a spravedlností prostřednictvím výkonné moci a soudnictví.“ Pochopitelně se nabízí srovnání s čl. 7 české Ústavy. Právě s tímto článkem ÚS i obecné soudy 45 běžně spojují přiznání práva na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 Listiny, které na závazek státu chránit přírodní bohatství přímo navazuje . 46 Obráceně by tak mělo platit, že práva jednotlivců mohou být dotčena, pokud dochází k vyprazdňování ochranného závazku v čl. 7 Ústavy. V nálezu ze dne 26. 1. 2021, Pl. ÚS 22/17, který se týkal omezení účastenství ekologických spolků, však ÚS vlastní prejudikaturu ignoroval a relativizoval úlohu spolků kon- statováním, že se čl. 7 Ústavy v prvé řadě týká samotné činnosti státu. 47 Namísto toho se měl ÚS zabývat tím, nakolik změna zákona fakticky oslabuje naplňování veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny, 48 podobně jako je třeba se zabývat tím, nakolik stát plní své závazky, při posuzování existence nezákonného zásahu vyvolaného liknavostí ke změnám klimatu.

43 Viz např. bod 38: „Mit ihren Verfassungsbeschwerden beanstanden die Beschwerdeführenden in erster Linie, dass der Staat keine ausreichenden Regelungen zur Reduktion von Treibhausgasen, vor allem von CO2, geschaffen habe.“ 44 Bod207: „Art.20aGGlässtderGesetzgebungallerdingserheblichenGestaltungsspielraum.Grundsätzlich ist esauchnichtAufgabederGerichte, ausderoffenenFormulierungdesArt. 20aGGkonkretquantifizier- bare Grenzen der Erderwärmung und damit korrespondierende Emissionsmengen oder Reduktions- vorgaben abzuleiten.“ 45 Viz např. usnesení RS NSS z 29. 5. 2019, č. j. 2 As 187/2017-264. 46 Nález ÚS z 15. 3. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 30/15, bod 21. 47 Čl. 93. 48 K tomu viz např. Stejskal, V. Ústavní soud těsnou většinou posvětil rozhodnutí Poslanecké sněmovny ohledně snížení úrovně nabytých práv spolků (k § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.), České právo životního prostředí, 2021, č. 59, s. 112–125. Nebo Vomáčka, V., Tomoszek, M., Tomoszková, V. Co znamená vyloučení účasti ekologických spolků pro rozhodovací praxi správních soudů (reflexe nálezu ÚS Pl. 22/17). Soudní rozhledy , 2021, č. 11–12. s. 353–359.

158

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ