ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta zakázek ve vhodných případech zohledňovány širší aspekty udržitelnosti, sociál- ní aspekty, aspekty životního prostředí a oběhového hospodářství a jsou povin- ny odstranit veškeré regulatorní a neregulatorní překážky energetické účinnosti s cílem zajistit, aby veřejné subjekty nebyly odrazovány od investování do jejího zvyšování. Návrh zachovává povinnost členských států snižovat každoročně celkovou konečnou spotřebu energie, zpřísňuje však hodnoty povinných kumulativních úspor . 113 Upřesněno je v té souvislosti používání existujících nástrojů pro dosaho- vání cílů v této oblasti (systémy povinného zvyšování energetické účinnosti zamě- řené na provozovatele přenosových soustav, prodejce a distributory energie 114 , al- ternativní politická opatření zaměřená na konečné zákazníky 115 ) a nově členským státům ukládá zajistit, aby podniky s průměrnou roční spotřebou energie vyšší než 100 TJ za předchozí tři roky uplatňovaly systém hospodaření s energií certi- fikovaný nezávislým subjektem a podniky s průměrnou roční spotřebou energie vyšší než 10 TJ za předchozí tři roky, které neuplatňují systém hospodaření s ener- gií, byly podrobeny energetickému auditu. 116 Zvláštní pozornost pak návrh věnuje účinnosti při dodávkách energie, a to konkrétně ve vztahu k dodávkám vytápění a chlazení a přenosu a distribuci elektřiny a plynu. 117 Celým návrhem se pak prolíná zájem na informování spotřebitelů a posílení jejich postavení 118 , včetně posílení postavení a ochrany zranitelných zákazníků a osob žijících v sociálním bydlení a řešení problematiky energetické chudoby 119 . Transpoziční lhůta pro dosažení souladu s články a přílohami, které jsou v ná- vrhu přepracované směrnice podstatně změněny ve srovnání s platnou směrnicí EED (kterou návrh ruší), není stanovena a bude předmětem dalších jednání v or- gánech EU. 113 Tamtéž, čl. 8 odst. 1. Hodnoty každoroční úspory energie musí dosahovat v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2023 0,8% roční konečné spotřeby energie (vypočtené na základě průměru za posled- ní tři roky před 1. lednem 2019) a v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030 1,5% roční konečné spotřeby energie (vypočtené na základě průměru za poslední tři roky před 1. lednem 2020). 114 Tamtéž, čl. 9. 115 Tamtéž, čl. 10. 116 Tamtéž, čl. 11. 117 Tamtéž, kapitola V, čl. 23 a násl. 118 Samostatně je této problematice věnována kapitola IV, čl. 20-22, relevantní povinnosti se však na- cházejí i v jiných ustanoveních návrhu. 119 Energetická chudoba je v návrhu definována jako „nedostatečný přístup domácnosti k základním energetickým službám, které podporují důstojnou životní úroveň a zdraví, včetně přiměřeného tepla, chlazení, osvětlení a energie k napájení spotřebičů, a to v příslušném vnitrostátním kontextu a kontex- tu stávající sociální politiky a dalších příslušných politik“ (tamtéž, čl. 2 bod 49). Pojem zranitelný zá- kazník by měly vymezit samy členské státy, a to na základě čl. 28 odst. 1 a článku 29 směrnice (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. V českém právním řádu dosud pojmy zranitelný zákazník a energetická chudoba vymezeny nejsou.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

37