ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta 2.6 Nové nařízení nahrazující směrnici o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva Účelem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. říj- na 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva ( Alternative Fuels Infrastructure Directive, dále též jen „směrnice AFID“) je podpořit používání alter- nativních paliv a tím minimalizovat závislost dopravy na ropě a omezit její dopad na životní prostředí. 120 Alternativními palivy se dle směrnice rozumí „paliva nebo zdroje energie, které slouží alespoň zčásti jako náhrada zdrojů fosilní ropy v dodáv- kách energie pro dopravu a které mají potenciál přispět k její dekarbonizaci a zvýšit environmentální výkonnost odvětví dopravy“. Patří mezi ně mimo jiné elektřina, vodík, biopaliva, syntetická a parafinická paliva, zemní plyn, včetně biomethanu, v plynné ( compressed natural gas , CNG) nebo ve zkapalněné ( liquefied natural gas , LNG) formě a zkapalněný ropný plyn ( liquified petroleum gas , LPG). 121 Směrnice ukládá členským státům obecnou povinnost zpracovat vnitrostát- ní rámec politiky pro rozvoj trhu, pokud jde o alternativní paliva v odvětví dopravy a zavádění příslušné infrastruktury , který musí obsahovat mimo jiné posouzení současného stavu a budoucího rozvoje trhu, vnitrostátní obecné a spe- cifické cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a opatření pro do- sažení těchto cílů. 122 Dále se směrnice věnuje dodávkám vybraných druhů alterna- tivních paliv, konkrétně elektřiny, vodíku a zemního plynu; pozornost je věnována zejména zajištění dostatečného počtu veřejně přístupných plnicích stanic. 123 Hodnocení směrnice provedené Komisí v roce 2021 však ukázalo, že přes jis- tý pozitivní efekt na rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva není směrnice v tomto směru dostatečná. 124 Za účelem dosažení cílů stanovených v oblasti do- pravy v Zelené dohodě pro Evropu 125 a koncepčním dokumentu Strategie pro udr- 120 Sektor dopravy je v EU stále velmi silně závislý na ropě: 95% spotřeby energie v dopravě připadá na ropné produkty. Důsledkem jsou emise nejen skleníkových plynů (které – bez započítání lodní dopravy – představují asi jednu čtvrtinu celkových emisí EU a vykazují rostoucí trend), ale též řady látek znečišťujících ovzduší (přes výrazné snížení emisí z dopravy mezi lety 2000 a 2017 zů- stává tento sektor zodpovědný za 55% veškerých emisí NO 2 ). Viz European Environment Agency. Transport: increasing oil and greenhouse gas emissions hamper EU progress towards environment and climate objectives [online]. 2020. Dostupné z: https://www.eea.europa.eu/publications/transport- -increasing-oil-consumption-and [cit. 10. 11. 2021]. 121 Směrnice AFID, čl. 2 odst. 1. 122 Tamtéž, čl. 3 odst. 1. 123 Tamtéž, čl. 4-6. 124 European Commission. Evaluation of Directive 2014/94/EU of the European Parliament and of the Council on the deployment of alternative fuels infrastructure . Commission staff working document. SWD(2021) 637 final [online]. 2021, str. 31-34. Dostupný z: https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/ LexUriServ.do?uri=SWD:2021:0637:FIN:EN:PDF [cit. 10. 11. 2021]. 125 Srov. Evropská komise. Zelená dohoda pro Evropu. COM(2019) 640 final. Cit. dílo, kapitola 2.1.5.

38

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ