ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta ku je představení relevantních aspektů institutu poplatku za znečišťování, popis právní úpravy snížení výše poplatku a prokazování vzniku nároku na možnost aplikace této redukce. Dále bude v článku také analyzováno předchozí a součas- né metodické vedení ze strany gestora legislativy, tedy Ministerstva životního prostředí, pro komplexní analýzu právní úpravy bude též uveden rozbor právní úpravy v komentářové literatuře. Konečně se článek také bude věnovat judikatur- nímu přezkumu praxe při vzniku nároku a uplatňování nároku na redukci celkové výše poplatku za znečišťování, jeho závěrům, dopadům do praxe a též kritické- mu zhodnocení tohoto soudního přezkumu s úvahami možné úpravy legislativy de lege ferenda . Poplatek za znečišťování jako ekonomický nástroj regulace Ekonomické nástroje regulace jsou v současné době v právní úpravě ochrany životního prostředí relativně hojným fenoménem. Napříč relevantní právní úpra- vou lze nalézt celou řadu ekonomických nástrojů, které napomáhají k dotvoření právního rámce pro danou oblast právní úpravy. 4 Ekonomické nástroje jakožto smysluplný nástroj regulace se osvědčily z velké části také díky své motivační funkci, kdy „ekologické“, či chcete-li environmentálně šetrné chování je i eko- nomicky výhodné. 5 Naopak pro stát, jako entitu zodpovědnou za stav životní- ho prostředí a garanta financování zlepšování životního prostředí a nápravu jeho špatného stavu, je výhodná fiskální funkce ekonomických nástrojů, kdy tyto zajiš- ťují přísun peněz do veřejných rozpočtů, které mohou být dále využity na řešení environmentálních otázek. Toto je povětšinou zajištěno tzv. účelovou vázaností 6 takto získaného příjmu. Jak se lze dočíst v literatuře i judikatuře 7 , ona účelová vázanost je přímou příčinnou kompenzační funkce ekonomických nástrojů, ne- boť prostřednictvím prostředků skrze ně získaných dochází ke zmírňování nebo odstraňování dopadů regulovaných činností na životní prostředí. 8 Právní úprava ochrany ovzduší je, co se týče ekonomických nástrojů regu- lace, v českém právním řádu skoupá. V současnosti platná právní úprava, tj. zá- 4 Příkladem lze uvést poplatky za nakládání s vodami dle zákona č. 254/2001 Sb., poplatek za využití regulované látky dle zákona č. 73/2012 Sb., systém obchodování s tzv. emisními povolenkami, zajišťovací systémy reprezentované např. povinnost vytváření finanční rezervy pro rekultivaci a asanaci území po skládce dle zákona č. 541/2020 Sb. a mnohé další. 5 JANČÁŘOVÁ, I. et al., Právo životního prostředí: obecná část. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2016, s. 686 6 Účelovou vázaností se rozumí jasně vymezená možnost využití získaných (finančních) prostředků ke stanovenému účelu. Příkladem např. § 15 odst. 14 věta třetí a čtvrtá zákona o ochraně ovzduší 7 „ součástí tohoto systému i správní poplatky za znečišťování ovzduší, které tak představují jeden z ná- strojů systému komplexní veřejnoprávní ochrany ovzduší, jehož cílem je minimalizovat negativní vliv škodlivých látek na životní prostředí …“. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 07. 2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006. Dostupní zde: http://kraken.slv.cz/25Cdo769/2006 8 JANČÁŘOVÁ, I., op. cit., s. 686

66

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ