ČPŽP 61

3/2021

vědecká TÉMAta

i kombinací těchto přístupů. V každém případě však musí členské státy respektovat kritéria uvedená v příloze II směrnice SEA. Podstatné závěry rozsudku ve věci Associazione Italia Nostra Onlus V rozsudku ze dne 21. 12. 2016, Associazione Italia Nostra Onlus , C-444/15, se Soudní dvůr zabýval právě výkladem druhé z výjimek podle výše citovaného čl. 3 odst. 3 směrnice SEA. Jmenovitě zkoumal, jaký význam je třeba přikládat sousloví „menší oblasti na místní úrovni“. Skutkově se věc týkala oblasti v jižní části italského ostrova Pellestrina nedale- ko města Benátky, která sousedila s dvěma lokalitami chráněnými podle směrnice o stanovištích (Benátská laguna a Ca’ Roman). Nacházely se zde opuštěné budovy, jež měly být na základě tzv. „prováděcího plánu“ zdemolovány, a na jejichmístě měla vzniknout nová bytová výstavba. Prováděcí plán se týkal území o rozloze 29 195 m² a byl schválen městkou radou města Benátky. Proběhlo u něj naturové posouzení s kladným výsledkem, italské orgány nicméně s odkazem na výjimku podle čl. 3 odst. 3 směrnice SEA dospěly k závěru, že strategické posouzení vlivů není nutné provádět, neboť se jedná o plán týkající se využití menší oblasti na místní úrovni. Rozhodnutí o schválení tohoto plánu následně žalobou napadlo environmen- tální sdružení Italia Nostra (v předkladu „Naše Itálie“). V návaznosti na námitky žalobce vznikly italskému správnímu soudu pochybnosti o tom, zda lze na vnitro- státní úrovni definovat menší oblasti na místní úrovni toliko prostřednictvím je- jich plochy. 18 Tehdejší italská judikatura totiž vykládala uvedený pojem tak, že pod něj spadají (zjednodušeně řečeno) projekty obnovy o ploše do 10 ha, resp. i někte- ré rozvojové projekty o ploše 40 ha. 19 Položil tedy Soudnímu dvoru předběžnou otázku, zda je takový výklad v souladu s čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice SEA ve spojení s bodem 10 odůvodnění této směrnice, podle nějž by měly koncepce vyžadující naturové posouzení vlivů zpravidla podléhat i strategickému. Ve svých úvahách Soudní dvůr úvodem zdůraznil, že pojem „menší oblasti na místní úrovni“ je autonomní a musí být jednotným způsobem vykládán v celé EU. Jeho rozsah je proto třeba vymezit s přihlédnutím k ostatním ustanovením a cíli směrnice SEA. Soudní dvůr předně na základě jazykového znění čl. 3 odst. 3 směrnice dovodil, že plány a programy spadající pod tento pojem musí kumula- tivně splňovat dvě podmínky (kritéria): (1) stanovit využití menší oblasti, která se (2) musí nacházet na místní úrovni.

18 Tj. výhradně pomocí kvantitativního kritéria, viz znění otázky v bodě 33 rozsudku. 19 Konkrétně projekty rozvoje nových či stávajících rozšiřujících se městských oblastí o ploše do 40 ha a projekty obnovy nebo rozvoje městských oblastí v rámci stávajících městských oblastí o ploše do 10 ha, viz bod 32 rozsudku.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

87