ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta K zodpovězení předložené předběžné otázky, která se týkala toliko přípustnosti po- užití kvantitativního kritéria (a ne jeho konkrétní výše), totiž nebylo potřebné jej vyslovit. Není tak vyloučeno, že se jím Soudní dvůr v budoucnu v jiné věci inspiruje. Orgány na místní úrovni v České republice Před vlastním hodnocením souladu českého práva se směrnicí SEA je třeba vyřešit otázku, jaké orgány v rámci ČR působí na místní správní úrovni. Soudní dvůr totiž výjimku podle čl. 3 odst. 3 směrnice SEA vztahuje jen na plány a pro- gramy přijaté těmito orgány a velikost území jejich působnosti je pak zase výcho- diskem (referenčním bodem) pro určení menší oblasti. V odůvodnění rozsudku ve věci Associazione Italia Nostra Onlus lze nalézt v podstatě jen jediné vodítko, jímž se lze řídit: Soudní dvůr zdůraznil, že „místní“ úroveň je třeba vnímat v kon- trapozici k „regionální“ a „národní“ úrovni. 24 Souhlasím nicméně se souvisejí- cím postřehem generální advokátky, že „místní“ úroveň se zajisté bude lišit v jed- notlivých členských státech podle toho, jak je rozdělena působnost místních a re- gionálních správ. To je nutným (a ne-li přímo zamýšleným) důsledkem obecného odkazu na „místní“ úroveň ve směrnici a nedostatku harmonizace v této oblasti. 25 V českém kontextu je třeba rozlišovat mezi samosprávou a státní správou. Domnívám se, že u samosprávného členění není určení místní úrovně problema- tické. Ústava 26 v čl. 99 stanoví, že Česká republika se člení na obce jako základní územní samosprávné celky a kraje jako vyšší územní samosprávné celky. Vyšším územním samosprávným celkem je i hlavní město Praha. 27 Nepřipadá tak v úvahu jiný výklad, než že vyšší územní samosprávné celky odpovídají regionální úrovni, zatímco základní územní samosprávné celky (obce) té místní. Z hlediska samo- správy je tudíž nutné, aby koncepce byla přijata orgánem obce a plochu menší oblasti je nutno vztáhnout k území obce. Pokud jde o státní správu, je její organizace natolik rozmanitá, že lze těžko po- stihnout všechny v úvahu přicházející možnosti. Obecnou úpravu územně správ- ního členění nicméně obsahuje zákon o územně správním členění státu, 28 podle kterého se území ČR člení na správní obvody krajů, obcí s rozšířenou působností a území obcí a vojenských újezdů, a popř. i na okresy a (na jejich úrovni) obvody hlavního města Praha. Podstatná část státní správy je v rámci tohoto členění svě- řena orgánům obcí a krajů (popř. hlavního města Prahy a jeho městských částí) 24 Viz bod 71 rozsudku. 25 Viz bod 67 stanoviska generální advokátky. 26 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 27 Viz čl. 1 bod 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. 28 Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, viz § 1 odst. 1 až 3 a § 2.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

89