ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta jako přenesená působnost. 29 Obdobně jako u samosprávy, je vcelku nepochybné, že orgány obcí (v rámci správního obvodu tvořeného územím dané obce) a orgá- ny městských částí Prahy budou orgány na místní úrovni, neboť jejich protějšky na regionální úrovni jsou orgány vyšších územních samosprávných celků. U obcí ovšem může být přenesená působnost vykonávána i v rozsahu pově- řeného obecního úřadu, anebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností – jinými slovy nikoliv pouze pro správní obvod zahrnující území jedné obce (v tzv. základním rozsahu). Domnívám se, že z hlediska čl. 3 odst. 3 směrnice SEA je ještě akceptovatelné, aby orgánem na místní úrovni byl i pověřený obecní úřad či obecní úřad s rozšířenou působností. V obou případech je stále lze vymezit v protikladu k orgánům na regionální úrovni, tedy orgánům kraje. Ostatně i v hierarchii stát- ní správy představují krajské úřady obvykle nadřízený správní orgán vůči orgánům obce, a to i v případě, že jde o pověřený obecní úřad či obecní úřad s rozšířenou působností. 30 Nutno však dodat, že čím větší bude oblast územní působnosti tako- vého obecního úřadu, tím přísněji je třeba přistupovat k vymezení „menší“ oblasti. V opačném případě by mohlo dojít k setření hranice mezi regionální a místní správ- ní úrovní, a tím v podstatě k obejití požadavků čl. 3 odst. 3 směrnice SEA. 31 Naopak mám za to, že v případě přenesené působnosti pověřených obecních úřadů a obecních úřadů s rozšířenou působností, která je podle § 31 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze svěřena orgánům hlavního města Prahy (a nikoliv orgánům městských částí), nejde o orgány namístní úrovni. Neexistuje zde totiž žádná regionál- ní úroveň správy, nýbrž pouze národní (celostátní), což potvrzuje i skutečnost, že jim jsou (na rozdíl od orgánů městských částí) nadřízena věcně příslušná ministerstva. 32 Předmět strategického posuzování vlivů v obecné úpravě Směrnici SEA do českého právního řádu transponují v zásadě dva zákony. Obecnou úpravu obsahuje zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. 33 Zčásti speciálnímu postupu posuzování podle stavebního zákona 34 podléhají některé 29 Viz § 7 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“), § 2 odst. 2 zákona č. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a § 31 odst. 1 a 2 a § 32 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“). 30 Viz § 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 31 Viz podobně bod 68 stanoviska generální advokátky, která u obzvláště rozlehlých místních správ- ních oblastí také navrhuje přísnější posuzování menších oblastí. 32 Viz § 81 odst. 3 písm. a) (orgány městských částí) a § 118 odst. 2 a 3 písm. b) (orgány hlavního města Prahy) zákona o hlavním městě Praze ve spojení s § 178 odst. 1 správního řádu. 33 Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů“). 34 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“).

90

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ