ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta aby zjišťovacímu řízení podléhaly veškeré koncepce na místní úrovni, včetně těch, které se dotýkají území více než jedné obce. V této souvislosti zdůrazňuje, že sou- sloví „místního významu“ nemá být vztahováno k pojmu „území“, neboť výjimka míří na koncepce řešící záležitosti místního významu. 40 Ustanovení § 10a odst. 1 písm. b) zákona o posuzování vlivů tedy pracuje se dvěma podmínkami: (1) veli- kost koncepcí dotčeného území a (2) význam záležitostí, které koncepce reguluje. Již na první pohled je zřejmé, že české právo vůbec nezohledňuje povahu or- gánu, který koncepci přijal. Ačkoliv se tedy podle Soudního dvora tato výjimka vztahuje jen na plány a programy přijaté orgány na místní správní úrovni, ustano- vení § 10a odst. 1 písm. b) zákona o posuzování vlivů připouští, aby koncepce byla přijata i orgánem na vyšší úrovni správy. V tomto ohledu je proto v rozporu s čl. 3 odst. 3 směrnice SEA. Nutno ovšem přiznat, že jde spíše o teoretický problém, neboť v současné době (pokud je mi známo) neexistuje koncepce, kterou by při- jímal orgán na regionální či vyšší úrovni, avšak dotýkala by se maximálně území několika obcí a řešila toliko záležitosti místního významu (a tím pádem by prošla „sítem“ obou kumulativních zákonných podmínek pro fakultativní posuzování). 41 Daleko zásadnější problém ovšem představuje vymezení územního rozsahu koncepcí spadajících pod § 10a odst. 1 písm. b) zákona o posuzování vlivů. Jak bylo výše uvedeno, Soudní dvůr dospěl k závěru, že oblast, jejíž využití koncepce stanoví, musí být „menší“ ve srovnání s územní působností orgánu, který koncep- ci přijal. To však ani jedna z podmínek podle tohoto ustanovení nezajišťuje. Velikost území, které může být vlivy koncepce dotčeno (první zákonná pod- mínka), je podle Soudního dvora nerozhodná. I kdyby byla tato podmínka inter- pretována tak, že jde o oblast, jejíž využití koncepce stanoví, 42 není její velikost žádným způsobem vztažena k územní působnosti schvalujícího orgánu. Jinými slovy, území jedné či dokonce několika obcí by zřejmě (nikoliv ale nutně) mohlo představovat malou oblast např. v případě, že by koncepci přijal obecní úřad s roz- šířenou působností. Obtížněji si to ale lze představit u pověřeného obecního úřadu a zcela vyloučeno je to u jiných orgánů obce. Soudní dvůr totiž sice nezmínil žád- ný konkrétní poměr plochy „malé“ oblasti k územní působnosti orgánu, logicky 40 Sousloví „místního významu“ je tak třeba vztáhnout k pojmu „využití“, a nikoliv „koncepce“, jak požaduje důvodová zpráva. To by již bylo z jazykového hlediska neudržitelné, zvláště za situace, kdy zákonodárci nic nebránilo v pregnantnější formulaci textu výjimky. 41 V úvahu by – teoreticky – mohly přicházet některé menší oblastní plány rozvoje lesů, které podle § 23 odst. 1 věty druhé zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, schvaluje Ministerstvo zemědělství, či programy zlepšování kvality ovzduší pro menší aglomerace a zóny (např. Aglomerace Brno), které podle § 9 odst. 1 věty poslední zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, schvaluje Ministerstvo životního prostředí. 42 Viz komentář v BAHÝĽOVÁ, L. a kol., op. cit. , str. 131, který § 10a odst. 1 písm. b) zákona o posuzo- vání vlivů (ve znění účinném do 31. 10. 2017) vykládá tak, že dotčené území lze chápat jako území, které koncepce přímo řeší.

92

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ