ČPŽP 61

3/2021 vědecká TÉMAta však nesmí být totožná ani větší. Orientační hodnota 5% zastávaná generální advo- kátkou by pak „ze hry“ v podstatě vyřadila i obecní úřady s rozšířenou působností. Druhá zákonná podmínka územní rozsah koncepce vůbec neřeší a ani jinak nebrání tomu, aby území, jehož využití koncepce stanoví, bylo stejné nebo větší než oblast územní působnosti. Záležitosti místního významu jistě mohou být (a jsou) upraveny i v koncepcích, které přijímají orgány obcí pro celé území své působnosti. Na rozdíl od předchozího deficitu tady již nejde jen o teoretickou hrozbu. V platné právní úpravě totiž existují koncepce, které jsou fakultativně posuzovány a jejichž osud i v praxi nezřídka končí ve zjišťovacím řízení, ač nevyhovují čl. 3 odst. 3 směrnice SEA. Příkladmo lze uvést programy rozvoje obcí, které řeší území celé obce a jsou podle § 84 odst. 2 písm. a) obecního zřízení schvalovány zastupi- telstvem (tedy orgánem obce). 43 Rovněž územní energetické koncepce mohou být podle § 4 odst. 5 zákona o hospodaření energií 44 přijímány obcemi (městskými částmi Prahy), a to pro celý územní obvod. 45 Lze dodat, že jak programy rozvoje obcí, tak územní energetické koncepce splňují podmínku podle čl. 2 písm. a) dru- hé odrážky směrnice SEA, tedy jsou vyžadované právními a správními předpisy. Jak bylo výše uvedeno, postačuje, že jejich přijímání je upraveno národními práv- ními předpisy (obecní zřízení a zákon o hospodaření energií), které určují orgány příslušné pro jejich přijímání a postup jejich přípravy. 46 Posuzování územně plánovacích koncepcí Právní úprava strategického posuzování územně plánovacích koncepcí je o poznání komplikovanější. Ustanovení § 10i odst. 1 věty první zákona o posu- 43 Viz např. Strategický plán rozvoje Městské části Praha 12 na období 2020 až 2026 (kód PHA005K) či Strategický plán města Hlučína na období 2020 – 2030 (kód MSK026K), jejichž posuzování skonči- lo již ve fázi zjišťovacího řízení (vše dostupné v informačním systému SEA na webových stránkách https://www.cenia.cz/, ze kterého je i zřejmé, že tyto typy plánů patří mezi velmi často předkládané k posouzení). 44 Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hospodaření energií“). 45 Do 31. 12. 2020 mezi „problematické“ koncepce patřily i plány odpadového hospodářství obcí po- dle § 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (ve znění účinném do 31. 12. 2020). I ty zpracovávala obec pro celé své území a jejich přijímání (příslušný orgán a postup přípravy) bylo upraveno uve- deným zákonem a obecním zřízením (které v § 102 odst. 3 obecně stanoví „zbytkovou“ působnost rady obce a tím i konkrétní orgán příslušný k přijetí; program rozvoje není vydáván ve správním ří- zení, a proto se tu neuplatní § 130 odst. 1 správního řádu). V praxi skončily již ve zjišťovacím řízení např. plány odpadového hospodářství města Humpolec či města Písek (kódy VYS020K a JHC020K v Informačním systému SEA). 46 V případě programů rozvoje obcí jde minimálně o obecná ustanovení upravující postup přijímání usnesení zastupitelstva obce (§ 87 a násl. obecního zřízení). Přípravu územních energetických koncepcí upravuje kromě § 4 zákona o hospodaření energií i nařízení vlády č. 232/2015 Sb. o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci; příslušný orgán (rada obce) je opět zakotven obecným § 102 odst. 3 obecního zřízení.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

93