ČPŽP 62

4/2021

vědecká TÉMAta

jiné odvětví energetiky, dopravy a průmyslu, jakož i zemědělství, lesnictví a naklá dání s odpady. Adaptaci na změnu klimatu by navíc mohly usnadnit technologie adaptace a metody zlepšování územního plánování .“ Podle čl. 7.1 Pařížské doho dy „ Smluvní strany stanovují globální adaptační cíl zahrnující zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu s cílem přispět k udržitelnému rozvoji a zajistit přiměřenou reakci v oblasti adaptace v sou vislosti s teplotním cílem uvedeným v čl. 2 .“ 5 Adaptace je podle Pařížské dohody globální výzvou, které všichni čelí, která má místní, krajské, celostátní, regionál ní a mezinárodní rozměry, a je klíčovou složkou dlouhodobé globální odpovědi na změnu klimatu. „ Smluvní strany uznávají důležitost odvrácení, co největšího snížení a řešení ztrát a škod způsobených nepříznivými účinky změny klimatu, včet ně extrémních projevů počasí a událostí s pomalým nástupem, a roli udržitelného rozvoje při snižování rizika ztrát a škod .“ (čl. 8.1 Pařížské dohody). 1.2 Evropský rámec ochrany klimatu ve vztahu k plánování v území Územní plánování zohledňující aktuální i předpokládané projevy klimatické změny je jedním ze zásadních předpokladů pro naplnění cílů evropského klima tického právního rámce. Je v úzkém vztahu k odvětví využívání půdy, změn ve vy užívání půdy a lesnictví (LULUCF), k oblasti tzv. sdílení úsilí (Effort Sharing 6 ), ale také k dalším oblastem jako je zajištění energie z obnovitelných zdrojů 7 nebo dopravní infrastruktura. 8 Sektor LULUCF 9 má „… potenciál zajistit dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu a významně tím přispívat k dosahování cíle Unie v oblas ti snižování emisí skleníkových plynů, jakož i dlouhodobých cílů Pařížské dohody“ 5 Viz čl. 2 Pařížské dohody je: „ Cílem této dohody, která podporuje provádění úmluvy včetně jejího cíle, je zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby, mimo jiné pomocí: a) udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu. “ 6 V tomto schématu jsou regulovány antropogenní emisní zdroje, které nespadají do systému EU ETS. Jedná se o řešení cca 55% veškerých evropských emisí skleníkových plynů. Nejvíce emisí re gulovaných v rámci sdíleného úsilí pochází ze sektorů dopravy a budov. Blíže viz např. http://www. amo.cz/wp-content/uploads/2020/07/AMO__Zavazky_vyzvy_a_prilezitosti_pro_snizovani_emi si_v_ramci_effort_sharingu.pdf. 7 K plánovaným změnám viz ŽÁKOVSKÁ, K. Fit for 55: legislativní balíček, který bere změnu klima tu vážně. České právo životního prostředí. 2021, č. 3/2021 (61), s. 29 a násl. 8 Viz např. požadavky na transevropskou dopravní síť ve spojení s alternativními palivy, ŽÁKOVSKÁ, K. Fit for 55: legislativní balíček, který bere změnu klimatu vážně. op. cit., s. 40. 9 Viz rozhodnutí č. 529/2013/EU (o pravidlech započítávání skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím) a nařízení EU 2018/841 (o zahrnutí emisí a pohlcení skleníkových plynů z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do nařízení o emisích a pohlcení skleníkových plynů z pozemních úprav a lesnictví).

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

103