ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta (podle bodu 5 preambule nařízení EU 2018/841). Oblast sdílení úsilí, 10 která zahr nuje emise skleníkových plynů z kategorií zdrojů energetika, průmyslové procesy a použití produktů, zemědělství a odpadů, vyjma činností zahrnutých v EU ETS a v sektoru LULUCF, tj. zejména emise z dopravy (kromě letecké dopravy a jiné než vnitrostátní lodní dopravy), budov, zemědělství, nakládání s odpady a dále část emisí z kategorie průmyslové procesy, vychází z toho, že členské státy mají povinnost v daných oblastech dosáhnout určitého procentuálně stanoveného sní žení emisí skleníkových plynů. Zahrnuté činnosti jsou spojené s využitím území, jakož i se stavbami. Evropská unie tomto směru nereguluje využití půdy samotné, ale je zjevné, že sledované činnosti jsou přímo nebo nepřímo spojeny s využitím území, a plnění klimatických cílů je na něm závislé. S ohledem na navýšení ambicí EU (viz balíček Fit for 55 11 ) ve směru dosažení klimatické neutrality v roce 2050 a zvýšení závazku k roku 2030 lze předpokládat další zvýšení tlaku na využití území, což bude dále vytvářet napětí mezi různými veřejnými a soukromými zájmy. 1.3 Přínosy územního plánování S ohledem na výše naznačené výzvy spojené klimatickou změnou je třeba při stupovat na centrální úrovni i na úrovni samospráv k plánování využívání půdy a veřejného prostoru koncepčně a systematicky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) spojuje s územní plánováním řešení dlouhodobé stability ekosystémů, sociální spravedlnosti, potravinové a globální politiky, ener getické bezpečnosti, dlouhodobého hospodářského růstu, otázek bydlení a zmír nění a přizpůsobení se změně klimatu. 12 Územní plánování hraje také klíčovou roli při naplňování vybraných cílů udržitelného rozvoje OSN jako je např. přístup k energetickým zdrojům, udržitelná a odolná města a komunity, zmírňování změ ny klimatu a ochrana ekosystémů. 13 V čem tedy spočívají přínosy územního plánování? Prostřednictvím územ ního plánování je na strategické úrovni rozhodováno o budoucích možnostech využití půdy, což je základní stavební kámen pro realizaci potřebných opatření v ochraně klimatu (mitigačních i adaptačních). Územní plánování vyžaduje z po 10 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném kaž doročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013. 11 Blíže k návrhům Fit for 55 na úseku LULUCF a sdílení úsilí viz ŽÁKOVSKÁ, K. Fit for 55: legisla tivní balíček, který bere změnu klimatu vážně. op. cit., s. 25-29. 12 Dokument OECD z roku 2017 The Governance of Land Use, Policy Highlights. S. 6. Dostupné z: https://www.oecd.org/cfe/regionaldevelopment/governance-of-land-use-policy-highlights.pdf. 13 Tamtéž.

104

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ