ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta leně v zastavěném území, mimo jiné zajištěním přednostního využití brownfiel dů pro výstavbu, e) Revize právní úpravy náhrad za změnu v území, f) Posílení role regulačních plánů, g) Posílení role ekonomických nástrojů v plánování sídel, i) Podpora připravenosti staveb na změnu klimatu, j) Zohlednění potřeby adapta ce na změnu klimatu památkově chráněných sídel. SZ2021 se uvedenými požadavky zabývá, ze samotného textu zákona a odů vodnění přijetí nové úpravy veřejného stavebního práva se však otázka potřeby komplexního a intenzivního řešení změny klimatu vytrácí. Ve zdůvodnění potře by nové právní úpravy se primárně odkazuje na postupný nárůst složitosti spojený s právní nejistotou a nestabilitou právní úpravy. 20 V podrobnostech je pozornost soustředěna na „problémy“ a zdlouhavost při povolování staveb. „ Za stávajícího právního stavu nelze v potřebné míře využít potenciál hospodářského a civilizačního rozvoje České republiky a dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi všemi veřejnými a soukromými zájmy, kterých se týká stavební činnost v území .“ 21 Odkazuje se též na programové prohlášení vlády, v němž se vláda zavázala, že podpoří a zrychlí výstavbu v České republice a prosadí „rekodifikaci veřejného stavebního práva, kte rá povede ke zjednodušení a zkrácení přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschop nosti České republiky .“ 22 Základem pro dosažení optimálního výsledku je podle zákonodárce nastavení procesního postupu s účastí všech zainteresovaných sub jektů, ovšem s podstatnější reformou organizace veřejné správy. 23 20 Z důvodové zprávy k vládnímu návrhu stavebního zákona, dostupné jako tisk č. 1008, Poslanecká sněmovna, 8. volební období, 2017–2021. S. 163. Dostupné z https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt. sqw?O=8&CT=1008&CT1=0. 21 Tamtéž, s. 164. 22 „ Složitost veřejného stavebního práva spočívá i v tom, že podmínky pro realizaci záměru musí zákon stanovit dostatečně obecně pro menší záměry v menších obcích, ale současně dostatečně konkrétně pro větší záměry ve velkých městech a jejich aglomeracích. Dlouhodobě tak sílí naléhavá potřeba české veřejné stavební právo rekodifikovat a přiblížit ho moderním potřebám a trendům. Předkladatel má za cíl jeho podstatné zefektivnění, včetně odstranění zbytečných obstrukcí, průtahů či bariér, které dnes omezují výstavbu a rozvoj České republiky, aniž by přitom měly jakýkoliv pozitivní přínos. Jde tedy o dosažení spravedlivé rovnováhy mezi všemi zájmy, jež se ve stavebním právu projevují. I proto musí veřejné stavební právo stanovit jednoznačná, jednoduchá, aplikovatelná, vymahatelná a srozumitelná pravidla. Veřejné stavební právo zároveň musí vytvořit prostor pro vytváření společné znalostní a hod notové báze nutné pro formulování, projednávání a naplňování strategií správy území s možností flexibilnějšího hledání odpovědí na nepředvídatelné výzvy současnosti i budoucnosti .“ Tamtéž, s. 172. 23 Slovy důvodové zprávy „ Aby úprava veřejného stavebního práva dosáhla efektivity a funkčnosti, díky kterým by přinesla skutečné zjednodušení přípravy staveb i povolovacích procesů, při zachování po třebné úrovně ochrany všech práv a veřejných zájmů, je nezbytné oprostit se od stávajících paradigmat aktuální právní úpravy a připravit zcela nový stavební zákon, který zásadně změní celou oblast sta vebního práva v nejširším smyslu, počínaje institucionální reformou, přes zásadní změny organizace „dotčené“ státní správy, procesů, hmotného práva i soudního přezkumu. Kromě toho je však třeba přijmout i zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů a provést podstatnější reformu organizace (ústřední i územní) veřejné správy v České republice zahrnující i revizi stávajícího smíšeného modelu výkonu státní správy na úseku stavebního práva .“ S. 171–172 důvodové zprávy k SZ2021.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

107