ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta nepřípadné, nelogické, nepřesné a špatně zapamatovatelné. Proč se například jed notlivýmkategoriímúzemně plánovací dokumentace neříká jednotné plány (územ ní plán obce, územní plán kraje a územní plán státu – České republiky) a zavádí se vcelku nejasné termíny jako zásady územního rozvoje či politika územního roz voje?! Stejně tak proč se regulačnímu plánu neříká jasně, výstižně a lakonicky jen „zastavovací plán“?! Vždyť regulujícími jsou ze své podstaty všechny plány. Není proto divu, že si nejširší veřejnost (konečně třeba i studenti práv) tuto terminolo gii jen velice těžko zapamatují a osvojují a tato slouží jen poměrně úzkému okruhu profesně specializovaných právníků, stavařů, architektů a urbanistů. Příkladů terminologicky složitých a nejednotných pojmů můžeme najít ve sta vebním zákoně velké množství na mnoha místech. Pro nový stavební zákon pak tyto moje závěry platí dvojnásob. Konečně proč vůbec užíváme sousloví „územní plánování“, když slovo území zjevně navozuje chápání jen plošné, tedy dvojroz měrné, a nikoliv trojrozměrné, jak tomu v praxi fakticky je. Vhodnější by asi bylo užívat pojmu „prostorové plánování“, protože jistě jde i o výšku či hloubku staveb. Konečně například i německá a rakouská právní úprava používají právě pojmu „Raumplanung“ – tedy prostorové plánování. Dalším problémem jsou otázky strukturální a rozsahové. Zákony jsou ne přehledné a vůbec již není zřejmé, proč hned na úvod upravují orgány a jejich pravomoci, tedy věci v širším slova smyslu procedurální, a nikoliv otázky práva hmotného (podstatného – anglicky substantive law ). Rozsah jednotlivých částí je pak opravdu již přehnaný a řeší věci primárně nenormativní povahy, které by jistě šlo přesunout do prováděcích právních předpisů. Mezi základní principy, na nichž by mělo být stavební právo postaveno, by měly a mohly patřit 1. odpovědnost státu, 2. prevence a předvídatelnost rozhodo vání a 3. vysoká míra odbornosti a dále, 4. posuzování rizik a celková integrace, 5. informovanost a podíl veřejnosti na rozhodování, 6. environmentalizace, akva tizace a energetizace stavebnictví. Významným faktorem stavebního práva současnosti jistě je rychlost rozhodo vání a celková elektronizace procedur. Ty je jistě třeba zavádět a prohlubovat, ale postupně a uvážlivě tak, aby se systém nezhroutil, uživatelé je vzali za své a naučili se s nimi pracovat. Též potřeba ochrany před hackerskými a nepřátelskými útoky velí, abychom alespoň základní dokumentace měli a zachovávali i paralelně v pa pírové archivní podobě. Velice důležitou otázku představují problémy vztahové a funkční. Je totiž ne zbytné se zabývat otázkami jako jsou vzájemné vztahy mezi věcmi územními a sta vebními a ochranou jiných veřejných zájmů, a to i těch na ochraně životního pro středí a jeho složek. Též institucionální a procesní otázky zde hrají podstatnou roli. Řešení problémů vynětím všech nástrojů ochrany a jejich podřízení pod stavební

12

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ