ČPŽP 62

4/2021

vědecká TÉMAta

úřady je zjevně nefunkční, ale mnohdy až paradoxní či bizardní. Představme si (již z názvu) stavební úřad jako orgán ochrany zemědělského půdního fondu či ochrany přírody. Trochu mi to připadá, jako bychom učinili pyromana velitelem hasičů. Na tomto místě bych i rád vyvrátil nesmysl a mýtus o tzv. „rekodifikaci české ho stavebního práva“. Protože nikdy nebyl stavební zákon zákoníkem (ani názvem a konečně ani svým obsahem), ale jen rozsáhlejším zákonem běžným, nelze jeho změny nebo přijetí nového stavebního zákona nazývat rekodifikací. To je mož né jen v případech změn opravdových zákoníků, jakými jsou zákoník občanský a trestní či zákoník práce. Označovat tedy nový český stavební zákon za rekodifikaci stavebního práva, ať již v běžném tisku, ale občas i v odborných článcích, tedy není na místě. Buď je to jen obecná neznalost věcí ze strany novinářů, nebo spíše hypertrofované ego ně kterých autorů nového českého stavebního práva z řad právníků i stavařů a územ ních plánovačů, kteří se zřejmě tímto vzletným označením chtěli „zapsat do dějin“. Říkejme tedy jen „nový stavební zákon“, což odpovídá právní realitě. Úvahy de lege ferenda Vyslovím nyní můj poměrně radikální názor, že jakkoliv můžeme nový sta vební zákon různě novelizacemi vylepšovat, zmírňovat jeho dopady či upravovat, výsledek stěží může být úplně dobrý, je-li špatný již samotný základ i celkové filo sofie a koncepce vlastní normy. Domnívám se tedy, že je třeba začít seriózní diskusi o přípravě nového staveb ního zákona od počátků, a to ze strany gesčního ministerstva a odborných spo lečností (například Česká společnost pro stavební právo, Česká společnost pro právo životního prostředí atd.) a akademické půdy, a nikoliv utilitárně zadáním Hospodářské komory ČR či jiných zjevně jednostranně a lobbystické zaměřených subjektů, ale racionálně pro celou společnost a stát. Zjednodušení, urychlení a elektronizace územního řízení a stavebního povo lování nelže dosáhnout odděleně jen pro tento úsek, ale musí jít o celkový proces v celé státní správě, jinak by mohlo docházet ke značným časovým a funkčním dys balancím, které by dokonce mohly zakládat různé protiprávnosti a nespravedlnosti. Shrnutí a závěry České stavební právo se musí až do základů změnit. Musí být jednoduché, srozumitelné, pojmově sjednocené a výstižné, moderní a široce aplikovatelné. Musí být racionální a plně funkční. Musí být dobře propojeno se všemi ostatními složkovými zákony z práva správního, životního prostředí, finančního, pozemkového atd. Nesmí však tyto zá-

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

13