ČPŽP 62

4/2021 z judikatury ústavního soudU ČR na judikaturu prvorepublikového Nejvyššího správního soudu – nežli stav na po čátku století. Napadené ustanovení totiž tím, že vymezovalo pojem „soused“ bralo správnímu orgánu možnost, aby jako s účastníkem řízení zacházel též s vlastníky jiných než sousedních pozemků, vlastníky pozemků „za potokem“, či „za cestou“, tedy s osobou, která očividně může být rozhodnutím vydávaným ve stavebním řízení dotčena ve svých právech, a to i ve svých právech ústavních jako je právo vlastnické a právo na pokojné užívání majetku. Ústavní soud proto zrušil § 139 písm. c) StavZ1976 pro jeho rozpor s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svo bod (dále jen „Listina“). Na druhý z citovaných plenárních nálezů navázal Ústavní soud (III. senát 10 ) v nálezu ze dne 7. 4. 2005 sp. zn. III. ÚS 609/04, v němž se vyjádřil k postavení „mezujícího souseda“ v rámci vymezení účastníků územního řízení v § 34 odst. 1 StavZ1976. V odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/99 dal sice Ústavní soud najevo nezbytnost individuálních přístupů v jednotlivých konkrétních věcech - to však, jak výslovně uvedl - při posuzování otázky „až kam“ a do jaké šíře či vzdálenosti mohou tzv. sousední pozemky, pokud nebude platit podmínka společné hranice, sahat. Právě z uvedeného je evidentní, že Ústavní soud „mezujícího souseda“ roz hodně nemínil z okruhu účastníků správního řízení vyloučit, možné dotčení jeho práv více méně předpokládal a v podstatě naznačil nutnost extenzivního výkladu příslušných norem otázku účastenství upravujících. K ústavnosti soudního přezkumu územních plánů vydaných podle StavZ1976 V řadě svých rozhodnutí se Ústavní soud zabýval ústavností soudního pře zkumu územních plánů vydaných formou obecně závazné vyhlášky podle StavZ1976. 11 Stavební zákon z roku 2006 totiž v § 43 odst. 4 výslovně stanoví, že územní plán se vydává formou opatření obecné povahy; přitom však původně ne stanovil, jak posuzovat územní plány pořízené a schválené podle stavebního záko na z roku 1976, jejichž závazné části byly vyhlášeny obecně závaznými vyhláška mi. Nejvyšší správní soud původně vycházel při přezkumu takovýchto územních plánů z toho, že nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) opatření obecné pova hy nedefinuje a ponechává na zákonodárci, aby ve zvláštních případech stanovil, která autoritativní opatření správních orgánů jsou v právním smyslu opatřeními obecné povahy a mohou tedy být projednávána Nejvyšším správním soudem. Za opatření obecné povahy tak považoval jen takové právní akty, které zvláštní zákon takto označí (formální přístup). 12 Teprve pozdější novela StavZ2006 pro vedená zákonem č. 191/2008 Sb. s účinností od 3. 6. 2008 stanovila, že obecně 10 Soudcem zpravodajem v dané věci byl Pavel Holländer. 11 Blíže srov. PRŮCHA, P. Ještě k soudní přezkoumatelnosti dřívějších územních plánů. Bulletin Stavební právo , č. 1–2/2009. 12 Např. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 13. 3. 2007 č. j. 3 Ao 1/2007-44.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

129