ČPŽP 62

4/2021 z judikatury ústavního soudU ČR mítnut jejich návrh na zrušení změny územního plánu obce Domousnice, jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou č. 01/2006. Nálezem ze dne 29. 3. 2010 sp. zn. IV. ÚS 2087/07 Ústavní soud (IV. senát 19 ) na návrh stěžova telů zrušil výroky II. a III. usnesení Nejvyššího správního soudu, 20 jímž tento soud odmítl jejich návrh na zrušení územního plánu obce Zdiby, jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou č. 6/2006. V návaznosti na výše uvedenou judikaturní linii Ústavní soud posuzoval rovněž ústavnost soudního přezkumu opatření obecné povahy před novelizací soudního řádu správního provedenou zákonem č. 303/2011 Sb. Nálezem ze dne 24. 7. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 34/10 21 Ústavní soud zamítl návrh Nejvyššího správní ho soudu na zrušení § 101a až 101d zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správ ní, ve znění zákona č. 127/2005 Sb., který byl založen na tvrzení o neústavnosti neomezení doby pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Většina argumentů navrhovatele však byla podle Ústavního soudu založena na judikatu ře věnované problematice existence určité lhůty a její délky, nikoli její absence. Právní úprava, která možnost podání návrhu neomezuje nějakou lhůtou, není podle Ústavního soudu sama o sobě neústavní, tak jako jí není časově neome zená možnost podat návrh na zrušení platného právního předpisu nebo vyslove ní protiústavnosti právního předpisu, který má být v soudním řízení aplikován. Vyslovení neústavnosti aplikovatelné úpravy by podle Ústavního soudu navíc bez dalšího vedlo k závěru, že princip právní jistoty, jak jej chápe navrhovatel, má mít (po určité době) bez dalšího přednost před základním právem na přístup k soudu (a tím k ochraně subjektivních práv a svobod) a principem legality (respektování právních předpisů a jejich hierarchie). Tomu nemohl Ústavní soud bez dalšího přisvědčit, neboť zde existovaly okolnosti, které by bylo naopak možno vyložit ve prospěch zvoleného řešení, které se v rámci kontextuálního posouzení může jevit jako ústavně akceptovatelné. Ke svévolné aplikaci a interpretaci § 104 odst. 1 StavZ1976 obecnými soudy v rámci dokazování Nálezem ze dne 18. 10. 2011 sp. zn. IV. ÚS 1796/11 Ústavní soud (IV. senát 22 ) v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy zamítl návrh stěžovatelů směřující proti rozsudkům obecných soudů. 23 V řízení před těmito soudy se stěžovatelé do 19 Soudkyní zpravodajkou v dané věci byla Michaela Židlická. 20 Usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Ao 1/2007 ze dne 14. 6. 2007. 21 Nález sp. zn. Pl. ÚS 34/10 byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 284/2012 Sb. Soudcem zpravoda jem v této věci byl Jiří Mucha. 22 Soudcem zpravodajem v této věci byl Pavel Rychetský. 23 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2011 č. j. 26 Cdo 3127/2008-152, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2007 č. j. 18 Co 355/2007-122 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 11. 6. 2007 č. j. 5 C 166/2005-96.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

131