ČPŽP 62

4/2021 z judikatury ústavního soudU ČR ojediněle užíván.“ 40 Ústavní soud na základě výše uvedeného dovodil, že jsou-li hranice současně zastavěného území města Plzně vyznačeny ve veřejně (a v tom rámci bezplatně) přístupné vyhlášce statutárního města Plzně č. 9/1995 o závaz ných částech územního plánu města Plzně, není důvodu nevyvozovat v daném případě opodstatněně vůči adresátům v záhlaví uvedených vyhlášek konsekvence plynoucí ze zásady ignorantia iuris neminem excusat , dle níž v případě řádné pu blikace právního předpisu se nikdo nemůže dovolávat toho, že s jeho obsahem nebyl seznámen, a tudíž se nechoval při výběru alternativ svého jednání v rámci prostoru jím vymezeného. Nálezem ze dne 3. 4. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 44/06 41 Ústavní soud k návrhu mi nistra vnitra zrušil některá ustanovení obecně závazné vyhlášky obce Těrlicko č. 3/2003 o ochraně veřejného pořádku na území obce Těrlicko. Tato vyhláška mj. zakazovala za účelem ochrany veřejného prostranství některé činnosti taxativně uvedené v § 3 odst. 6 (mj. i umisťovat přenosné přístřešky pro vozidla a skládací garáže). Ústavní soud v této souvislosti uvedl, že režim rozhodování o umisťování staveb nebo zařízení upravuje stavební zákon (§ 76 a násl. StavZ2006), problematika umisťování staveb nepatří do samostatné působnosti obce, která do této oblasti tedy zasahovat nemůže. 42 Ústavní soud dovodil, že rušená ustanovení této vyhlášky uklá dají adresátům povinnosti a stanoví omezení bez zákonného podkladu nebo pouze parafrázují ustanovení jiných právních předpisů. Nemůže tedy sloužit k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku tak, jak to předpokládá zákon o obcích. Nálezem ze dne 21. 10. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 46/06 43 Ústavní soud na návrh ministra vnitra zrušil část ustanovení 44 obecně závazné vyhlášky města Mariánské 40 Ústavní soud jako příklad uvedl § 11a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vzta hů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. e) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 4 zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 1 písm. a) a e) zákona č. 366/2003 Sb., § 19 odst. 1 zákona č. 460/2004 Sb. nebo § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 600/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Krkonoše. 41 Nález byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 189/2007 Sb. Soudcem zpravodajem v této věci byl Jiří Nykodým. Odlišné stanovisko, které se však nevztahovalo k souladu vyhlášky se stavebním záko nem, uplatnila soudkyně Eliška Wagnerová. 42 Bod 34 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/06. 43 Nález byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 22/2009 Sb. Soudcem zpravodajem v dané věci byl Miloslav Výborný. 44 Čl. 3 odst. druhý, čl. 4 odst. první věta druhá ve slovech „a nesmí rušit veřejný pořádek nebo noční klid, který je vymezen od 22. hod do 6. hod.“, čl. 4 odst. první věta třetí ve slovech „a hřbitovy“, čl. 5 odst. druhý písm. a), b), g) ve slově „odpad“, písm. h), ch), čl. 6 odst. třetí, odst. čtvrtý ve slovech „a najíždění na chodníky motorovými vozidly, ať z důvodu skládání a nakládání nebo parkování“, čl. 7 odst. druhý písm. a), b), e) ve slovech uzávěrům plynu, vody, apod.“, písm. g), h), i), j) a čl. 9.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

137