ČPŽP 62
4/2021 vědecká TÉMAta ve druhém stupni v nejpřísněji chráněných územích přírody) ji pak vykonává zpravidla MŽP, v některých věcech MZe. c) Třetí princip – závazné podkladové akty dotčených orgánů Stavebně-právní rozhodovací proces má při ochraně veřejných zájmů podobu „součinnosti“ (či „spolupráce“ ) mezi stavebním úřadem na jedné straně a dotče nými orgány na straně druhé, 17 přičemž v této součinnosti stavební úřad [a] není v otázkách ochrany životního prostředí právně nadřazen vůči dotčeným orgánům a [b] je vázán tím, jak tyto (zvláštní) otázky dotčené orgány posoudily. Dotčené orgány vydávají jako výsledek tohoto posuzování formalizovaný správní akt, který je nutným podkladem pro meritorní rozhodnutí stavebního úřadu (teorie ho na zývá jako podkladový akt, zákonná úprava jako podmiňující úkon 18 ). Podkladový akt má podle příslušné úpravy ve zvláštních zákonech právní formu buď závazné ho stanoviska, 19 což je pravidlem, nebo – výjimečně – podkladového rozhodnutí 20 (typicky v případech, kdy dotčený orgán povoluje ve prospěch stavebně-právního záměru výjimku z nějakého zákonného zákazu stanoveného k ochraně životního prostředí 21 ). Každopádně, jak závazné stanovisko, tak podkladové rozhodnutí je pro stavební úřad právně závazné. To znamená, že pokud je záporné, a tedy vyjad řuje nesouhlas se záměrem z hlediska ochrany životního prostředí, musí stavební úřad v zásadě vydat (záporné) meritorní rozhodnutí, tzn. rozhodnutí o zamítnu tí žádosti (čili o nepovolení záměru). 22 A pokud je kladné, ale stanoví konkrétní podmínky z hlediska ochrany životního prostředí, musí je stavební úřad ve svém meritorním rozhodnutí o povolení záměru v zásadě respektovat. 23 Výjimkou je situace „rozporu“ mezi stavebním úřadem a dotčeným orgánem ve smyslu § 136 odst. 6 správního řádu [k tomu viz níže oddíl II.2. písm. d)]. Rozpor ovšem ne v evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech vykonávají krajské úřady [srov. § 77a odst. 3 a § 77a odst. 4 písm. e), f), i), k) až n) ZOchrPř]. 17 Srov. § 4 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006. Dále srov. základní zásadu spolupráce podle § 8 odst. 2 správního řádu. 18 Srov. § 139 odst. 1 správního řádu. Z kontextu s ustanoveními § 57 odst. 3 a § 136 odst. 1 písm. b) správního řádu je zřejmé, že se tím rozumí (podkladové) rozhodnutí o předběžné otázce a závazné stanovisko, popř. vyjádření dotčeného orgánu. 19 Srov. § 136 odst. 1 písm. b) a § 149 správního řádu. 20 Srov. např. § 86 odst. 2 písm. b), § 95 odst. 1 písm. c) a § 110 odst. 2 písm. c) stavebního zákona z roku 2006. 21 Zejména rozhodnutí orgánu ochrany přírody o povolení „územní“ výjimky podle § 43 odst. 1 ZOchrPř nebo o povolení „druhové“ výjimky podle § 56 odst. 1 ZOchrPř. 22 Srov. zejména § 149 odst. 1 a 6 správního řádu. 23 Pokud jsou podmínky stanoveny podkladovým rozhodnutím, je jimi vázán přímo žadatel jako ad resát podkladového rozhodnutí, přičemž stavební úřad je jimi vázán prostřednictvím závaznosti podkladového rozhodnutí coby rozhodnutí o předběžné otázce (podle § 57 odst. 3 a § 73 odst. 2 správního řádu). Pokud jsou podmínky stanoveny závazným stanoviskem, musí je stavební úřad převzít do výrokové části svého rozhodnutí ve věci (podle § 149 odst. 1 správního řádu).
20
ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Made with FlippingBook. PDF to flipbook with ease