ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta zkumném řízení, 30 je následně závazný pro stavební úřady v příslušném stavebně- -právním rozhodovacím procesu. e) Shrnutí Obecný výklad o současném modelu lze uzavřít dvěma shrnujícími poznám kami, které jsou důležité pro pochopení podstaty a smyslu ochrany veřejných zá jmů životního prostředí ve stavebně-právních rozhodovacích procesech: Za prvé: Dotčené orgány (či dotčené orgány státní správy) máme ve staveb ním právu ČR již od roku 1976 31 jako promyšlenou organizačně-právní formu, prostřednictvím které se ve stavebně-právních rozhodovacích procesech může uplatňovat odborně specializovaná, relativně objektivní a jednotně řízená ochra na veřejných zájmů v oblasti životního prostředí, zastřešená věcně příslušnými ministerstvy, a to MŽP, popřípadě MZe. Jedná se totiž o zvláštní kategorii veřej ných zájmů, jejichž nositeli ani reprezentanty ve stavebně-právních rozhodova cích procesech nemohou být dost dobře [a] ani stavební úřady, neboť ty ve vztahu k ochraně zájmů životního prostředí nejsou odborně způsobilé a především ne stranné (neboť – spolu s orgánem územního plánování 32 – hájí zájem na staveb ním rozvoji 33 ), [b] ani fyzické či právnické osoby, neboť ty uplatňují zpravidla jen své individuální zájmy a práva, a konečně [c] ani příroda či životní prostředí, neboť ty nemají v právním řádu ČR právní subjektivitu (v jistém ohledu lze říci, že dotčené orgány vystupují v řízeních jako zástupci přírody či životního prostředí). Za druhé: Institut podkladových správních aktů, které vydávají dotčené orgá ny a které jsou závazné pro stavební úřady, máme rovněž ve stavebním právu ČR již od roku 1976, 34 a to jako promyšlenou procesně-právní formu, prostřednictvím orgánu, je závazným stanoviskem (k tomu srov. zejména rozsudky NSS ze dne 20. 3. 2013 č. j. 6 As 64/2012-21 a ze dne 8.7.2015 č. j. 10 As 97/2014-127 a nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2016 sp. zn. I. ÚS 2866/15). 30 Podle § 97 odst. 3 správního řádu. 31 Srov. § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v původním znění, (dále též jen „stavební zákon z roku 1976“ ): „Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných předpisy o péči o zdraví lidu, o vytváření a ochraně zdravých životních pod mínek, o vodách, o ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, o ochraně země dělského půdního fondu, o lesích a lesním hospodářství, o opatřeních na ochranu ovzduší, o ochraně a využití nerostného bohatství, o kulturních památkách, o státní ochraně přírody, o požární ochra ně a o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán jen v dohodě, popřípadě se souhlasem dotčeného orgánu státní správy , který může vázat souhlas na splnění podmínek odpovídajících uvedeným předpisům.“ (zvýraznil autor) 32 Srov. § 96b stavebního zákona z roku 2006. 33 Zájem na stavebním rozvoji je ve stavebním zákoně z roku 2006 stěžejním prvkem zájmu na „hos podářském rozvoji“ , resp. na „rozvoji území“ , což je jeden z hlavních „cílů územního plánování“ , pro sazující se i v územních rozhodovacích procesech (srov. § 18 odst. 1 a 2 ve spojitosti s § 90 odst. 2, § 96 odst. 4 věta první, resp. § 96b odst. 3 stavebního zákona z roku 2006). 34 Srov. výše citované ustanovení § 126 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976.

22

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ