ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta rý v obecním úřadu vykonává působnost dotčeného orgánu, rozhodne tajemník obecního úřadu, popř. starosta. Z hlediska jednotného procesního režimu i z hlediska principu procesní rov nosti není výše zmíněný výklad přijatelný. A je proto třeba ho odmítnout. Jak otázka formální právní existence či neexistence „dotčeného orgánu“ , tak režimy vydávání závazných stanovisek či jiných podkladových aktů a řešení souvisejících rozporů se nemohou lišit v závislosti na ( de facto náhodné) proměnné, zda po suzovaný záměr bude umístěn na území obce X, kde stavebním úřadem a dotče ným orgánem jsou různé správní orgány v organizačním smyslu, anebo na území obce Y, kde stavebním úřadem a dotčeným orgánem je tentýž správní orgán v or ganizačním smyslu. Lze tak učinit tento dílčí závěr: pro rozlišení mezi „stavebním úřadem“ a „do tčeným orgánem“ postačuje, když zvláštní zákon stanoví, že nějaký správní orgán je pro určitý typ stavebně-právních záměrů „dotčeným orgánem“ , popřípadě když mu pro takový typ záměrů založí pravomoc k vydání závazného stanoviska nebo jiného podkladového aktu. 44 A není (navíc) nutné, aby šlo též o dva různé správní orgány v organizačním smyslu. Dotčený orgán tak bude vydávat ve věci závazné stanovisko nebo jiný podkladový akt podle zvláštního zákona i tehdy, pokud jím bude stejný správní orgán v organizačním smyslu, jakým je v dané věci stavební úřad. A případné rozpory mezi stavebním úřadem a dotčeným orgánem v rámci téhož správního orgánu v organizačním smyslu (tzn. v rámci téhož obecního nebo krajského úřadu) se budou řešit jednotným postupem podle § 136 odst. 6 správní ho řádu, a tedy nikoli rozhodnutím vedoucího úřadu, který je zpravidla i odborně nekompetentní [k tomu viz níže výklad v písm. d) „Řešení rozporů“ ]. Tento závěr má ostatně i věcnou logiku: pokud je vůlí zákonodárce, aby (ně jaký) dotčený orgán ve vymezeném okruhu věcí vydával závazné stanovisko nebo jiný podkladový akt, musí se tak dít jednotně a podle jednotného procesního po stupu ve všech věcech, které spadají do vymezeného okruhu věcí, a nikoli selektiv ně jen v některých takových věcech v závislosti na tom, zda je (náhodou) dotčený orgán jiným správním orgánem v organizačním smyslu, než je „hlavní“ správní orgán příslušný k vedení správního řízení a vydání rozhodnutí v dané věci. Jinak řečeno, zákonná ustanovení o dotčených orgánech a o jejich pravomoci vydávat závazná stanoviska či jiné podkladové akty v určitých věcech mají – podle pravidla lex specialis derogat generali – v určitém rozsahu přednost před obecnými ustano veními zákona o obcích a zákona o krajích o vnitřní organizaci obecního a kraj ského úřadu 45 a před jejich pojetím obecního a krajského úřadu jako monokra tického úřadu, jehož vedoucí řeší i spory či rozpory mezi odbory „uvnitř“ úřadu. 44 Jak to vyplývá ze znění § 136 odst. 1 písm. a) a b) správního řádu. 45 Jde zejména o následující obecná ustanovení: § 102 odst. 2 písm. f) a m), § 109 odst. 1 a 2 a § 110

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

27