ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta Jednotný postup pro řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede ří zení, a dotčenými orgány upravuje správní řád v § 136 odst. 6 s tím, že zde zčásti odkazuje na ustanovení o řešení sporů o věcnou příslušnost, ze kterých jsou po užitelná ustanovení § 133 odst. 2 a 3. Postup pro řešení rozporů je založen na po sloupnosti tří možných orgánů příslušných k řešení rozporu. Primárně je přísluš ným orgánem „nejblíže společně nadřízený správní orgán“ . Nemají-li správní orgá ny, jež jsou v rozporu, žádný společně nadřízený správní orgán, mají (sekundárně) rozpor vyřešit nadřízené ústřední správní úřady v dohodovacím řízení. A pokud ty se v zákonem stanovené lhůtě na řešení nedohodnou, předloží rozpor spolu se zprávou a návrhy k řešení vládě, která pak rozpor definitivně rozhodne. Podle mého názoru ve výše popsaných situacích rozporu mezi dvěma či více odbory uvnitř téhož obecního úřadu přichází obecně v úvahu i krajský úřad jako nejblíže společně nadřízený správní orgán, který je (respektive: může být) přísluš ný k řešení rozporu podle § 136 odst. 6 a § 133 odst. 2 správního řádu. Má to ovšem jednu podmínku. Vzhledem k tomu, že v rámci krajského úřadu (jakožto orgánu v organizačním smyslu) budou mít postavení nadřízených správních or gánů (ve funkčním smyslu) ty funkčně příslušné odbory krajského úřadu, jejichž působnost se překrývá s působnostmi odborů obecního úřadu, mezi nimiž došlo k rozporu (tzn. například odbor výstavby na jedné straně a odbor životního pro středí na druhé straně), musí se tyto nadřízené, funkčně příslušné odbory krajské ho úřadu dohodnout na společném řešení rozporu 59 a výsledek tohoto řešení pak projevit navenek jako rozhodnutí krajského úřadu jakožto (jednoho) společně nadřízeného správního orgánu v organizačním smyslu. Při splnění uvedené podmínky tak může rozpory vzniklé mezi různými od bory (coby dotčenými orgány, popřípadě coby dotčenými orgány a stavebním úřa dem) uvnitř téhož obecního úřadu řešit krajský úřad, a tudíž není nutné se s nimi rovnou obracet na nadřízené ústřední správní úřady s tím, aby rozpor vyřešily v dohodovacím řízení podle § 136 odst. 6 a § 133 odst. 3 správního řádu. Každopádně by se rozpory mezi různými odbory (coby dotčenými orgány, popřípadě coby dotčenými orgány a stavebním úřadem) uvnitř téhož obecního nebo krajského úřadu měly řešit obecným postupem podle § 136 odst. 6 správ ního řádu, a tedy nikoli rozhodnutím vedoucího úřadu, tzn. tajemníka obecní ho úřadu (či starosty), popřípadě ředitele krajského úřadu. Je tomu tak ze dvou důvodů, které lze shrnout z výše podaného výkladu. Za prvé, postup pro řešení rozporů mezi dotčenými orgány nebo mezi dotčenými orgány a stavebním úřa dem, včetně určení orgánu příslušného k řešení rozporů, by měl být jednotný pro všechny stavebně-právní záměry a neměl by se lišit v závislosti na proměnlivém

59 Šlo by o koordinační správní dohodu uzavřenou podle § 160 odst. 3 správního řádu per analogiím .

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

31