ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta formou uložit podřízenému odboru, aby případně změnil svůj odborný „názor“, který zastává či vydá jako výsledek posouzení dotčeného veřejného zájmu podle zvláštního zákona, pokud ředitel (resp. předseda) nebude mít zvláštní část úřed nické zkoušky v těch oborech služby, které obsahově odpovídají věcné působnosti podle aplikovaného zákona, tedy mimo jiné integrované věcné působnosti podle zvláštních zákonů z oblasti ochrany životního prostředí, tzn. zejména zeměděl ství, lesní hospodářství, vodní hospodářství, ochrana přírody a krajiny a technic ká ochrana životního prostředí. 88 Ředitel (resp. předseda) je sice podle zákona o státní službě „vedoucím služebního úřadu“ , ale to neznamená, že by ho zákon o státní službě opravňoval k odborně nekvalifikovanému zasahování do výkonu věcné působnosti odpovídající speciálním oborům služby, v nichž nemá úřednic kou zkoušku. d) Řešení rozporů Při posuzování záměru (žádosti) ve stavebně-právním rozhodovacím procesu v rámci státního stavebního úřadu může přirozeně docházet k názorovým sporům mezi různými funkčně příslušnými odbory, zejména mezi [a] odborem funkčně příslušným k výkonu působnosti podle stavebního zákona na jedné straně a [b] odborem funkčně příslušným k výkonu působnosti podle zvláštního zákona, a to zejména v případech, kdy požadavky vyplývající z veřejných zájmů chráněných stavebním zákonem jsou či mohou být v rozporu s požadavky vyplývajícími z ve řejných zájmů chráněných nějakým zvláštním zákonem. Vzhledem k tomu, že v rámci integrované agendy nejsou žádné „dotčené or gány“ ve smyslu § 136 správního řádu, právě popsané spory mezi různými odbory uvnitř téhož státního stavebního úřadu nemají povahu „rozporů“ mezi „správním orgánem, který vede řízení“ na jedné straně a „dotčeným orgánem“ na druhé straně ve smyslu § 136 odst. 6 správního řádu. A proto postup řešení rozporů podle § 136 odst. 6 a § 133 odst. 2 a 3 správního řádu je zde pojmově vyloučen. V důsledku toho vzniká závažná výkladová otázka: Kdo a jak má ve stavebně- -právním rozhodovacím procesu řešit spory mezi různými odbory uvnitř státního stavebního úřadu? Má to být to ředitel (resp. předseda) státního stavebního úřadu jakožto vedoucí služebního úřadu, a to interním rozhodnutím ve formě „příkazu“ podle § 84 a 85 zákona o státní službě? A to i v případě, že nebude mít zvláštní část úřednické zkoušky ve všech dotčených oborech služby, které obsahově odpovídají věcné působnosti podle všech aplikovaných zákonů (což zpravidla mít nebude). Pro kladnou odpověď svědčí dva argumenty. Jednak obecné řídící postavení ve

88 Srov. § 5 odst. 2, 3 a 4, § 35 odst. 1 a § 36 odst. 1 a 3 zákona o státní službě ve spojitosti s body 42, 43, 44, 52 a 53 Přílohy č. 1 nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby. Dále srov. § 312 odst. 1 a § 313 odst. 1 až 4 stavebního zákona z roku 2021.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

39