ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta ťovacího řízení. V opačném případě, při nerespektování výše uvedeného, může být záměr posouzen jako záměr s příliš závažnými negativními dopady na životní prostředí resp. záměr, který z hmotněprávního hlediska nebude v souladu s poža davky zákona EIA. Na stavební úřad jsou kladeny vysoké nároky plynoucí z poža davku na zhodnocení vlivů záměru na životní prostředí na základě všech podkla dů a ve všech vzájemných souvislostech a v případě kladného závěru posouzení vlivů platí výše uvedené také pro formulaci opatření (podmínek) minimalizují cích negativní vlivy záměru na životní prostředí, které však již nemohou směřovat do podoby záměru vyjádřené v dokumentaci pro povolení záměru. Současně tyto podmínky musí být v souladu s podmínkami plynoucími z posouzení dalších do tčených veřejných zájmů, ať již jsou obsaženy ve vyjádřeních či stanoviscích dotče ných orgánů nebo z posouzení veřejných zájmů stavebním úřadem v případě in tegrace ochrany daného veřejného zájmu přímo do působnosti stavebního úřadu. Obecná procesní právní úprava povolování záměrů Základní „varianta“ procesní právní úpravy povolování záměrů podle staveb ního zákona z roku 2021 je obsažena v obecných ustanovení o řízení (§ 182–207). Podle těchto ustanovení se řídí povolování záměru, pokud se na záměr nevztahují některé z výše uvedených specifik či variant řízení (zrychlení řízení, řízení o vy dání rámcového povolení, řízení pro záměry s EIA, řízení s posouzením vlivů). Od stávající právní úpravy se liší v mnoha detailech. Koncepční změnu v přístupu k povolování staveb představují níže uvedené rysy řízení o povolení záměru, kte rými se liší od stávající právní úpravy umisťování a povolování staveb a v někte rých ohledech také od obecné právní úpravy správního řízení ve správním řádu: – jak již bylo uvedeno, opouští se etapovitost, tedy oddělení umisťování a povolování staveb, výjimkou z tohoto principu zůstává řízení o vydá ní rámcového povolení pro některé záměry a na něj pak navazující řízení o povolení záměru; – zcela odlišně je upravena ochrana dotčeného veřejného zájmu; částečně jsou podkladem pro řízení vyjádření dotčených orgánů, výjimečně zá vazné stanovisko a částečně je ochrana dotčených veřejných zájmů přímo v kompetenci stavebního úřadu 19 ; tato změna přístupu k ochraně veřej ných zájmů se promítá do celého řízení, především do obsahových náleži tostí žádosti, šíři správního uvážení stavebního úřadu, obsahových náleži tostí povolení; současně se tento přístup promítá do způsobu a možností řešení konfliktů dotčených veřejných zájmů včetně možností přezkumu; 19 K tomu blíže FRANKOVÁ, M., Rekodifikace veřejného stavebního práva: Jaké změny má doznat státní správa v oblasti ochrany životního prostředí podle vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona? České právo životního prostředí č. 3/2020 (57), s. 42, ISSN 1213-5542

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

61