ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta která byla schválena většinou, nesouhlasí a obstrukčně tak stavbě a řízení brání “ 27 . Na straně druhé klade výrazně vyšší odpovědnost na vlastníky jednotek při ochra ně svých práv. Byť ve prospěch této úpravy lze zcela jistě argumentovat zásadou vigilantibus iura scripta sunt, není možné odhlédnout od skutečnosti, že právní úprava bytového spoluvlastnictví je poměrně složitá a správa domů ne vždy fun guje ideálně. Ani právní úprava bytového spoluvlastnictví v občanském zákoníku ani právní úprava ve stavebním zákoně vlastníku bytové jednotky neposkytuje záruku, že se o zahájení řízení o povolení záměru včas dozví, což je nezbytným předpokladem k tomu, aby mohl případně zákonné zastupování společenstvím vlastníků jednotek v řízení zrušit. K poměrně zásadní koncepční změně došlo v případě námitek týkajících se rozsahu nebo existence věcných práv. Tato právní úprava úzce souvisí s právní úpravou řešení vztahu soukromoprávního oprávnění stavět a řízení směřují cího k získání veřejnoprávního povolení stavět. Právní úprava navazuje na vý vojovou tendenci založenou zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, která upravila v ustanovení § 184a pro případ stavby na cizím pozemku institut souhlasu stavebníka pro situace, kdy oprávnění stavebníka neplyne z věcného práva k pozemku popř. stavbě. V říze ní podle stavebního zákona se tak v těchto případech nezkoumá ani nedokládá soukromoprávní titul zakládající oprávnění stavět a nahrazuje ho veřejnoprávní institut souhlasu vlastníka pozemku popř. stavby. Právní úprava stavebního záko na 2021 tuto koncepci přejímá, v detailech je právní úprava podrobnější. Zásadní koncepční změnu však znamená ustanovení § 187 odst. 2, podle kterého „dokládá stavebník souhlas vlastníka pozemku, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti .“ Jinými slovy nepožaduje se souhlas subjektu, který je vlastníkem pozemku ke dni vydání rozhodnutí, ale postačuje souhlas vlastníka ke dni podání žádosti . Kromě toho, že tato právní úprava je, podle názoru autorky, v rozporu se zásadou materiální pravdy, kdy rozhodnutí musí vycházet ze skutkového stavu ke dni vydání rozhodnutí, má zásadní dopad do soukromoprávní sféry vlastníků pozemků popř. staveb, a to zejména v případě, že v průběhu řízení o povolení záměru dojde ke změně vlastníka pozemku, na kterém má být záměr realizován. Samostatné ustanovení řeší námitky týkající se rozsahu a existence věcných práv, tedy námitky soukromoprávní povahy, které zpochybňují oprávnění stavět založe né věcným právem. Právní úprava je poměrně jednoznačná, koncepčně je založena na důvěře v katastr nemovitostí. Pokud z katastru není zřejmá pochybnost o exis tenci nebo rozsahu vlastnického nebo jiného věcného práva, k námitce se nepřihlíží. V opačném případě stavební úřad řízení přeruší a vyzve účastníka řízení k uplatnění 27 Důvodová zpráva ke stavebnímu zákonu z roku 2021. Dostupné v ASPI

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

65