ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta své námitky u soudu. Řízení před soudem bude mít charakter řízení o předběžné otázce. Stavebnímu úřadu nepřísluší rozhodovat o otázce existence nebo rozsahu věcného práva. Pokud však nedojde ve stanovené lhůtě k uplatnění práva u soudu, stavební úřad k námitce nepřihlíží. Jednoznačný apel právní úpravy na uplatnění soukromoprávního nároku účastníka řízení u soudu lze určitě přivítat. V aplikační praxi však může být sporné především určení, kdy stav zapsaný v katastru nemovi tosti zakládá pochybnost a tedy, kdy je nezbytné řízení přerušit a vyzvat k uplatnění námitky u soudu. Zcela jistě se bude jednat např. o zapsanou duplicitu vlastnictví, vyznačení poznámky spornosti resp. rozepře v katastru nemovitostí. Procesní právní úprava povolování záměrů: podklady pro řízení a ochrana veřejných zájmů v řízení Změna koncepce ochrany dotčených veřejných zájmů ve stavebním zákoně je změnou zcela zásadního charakteru, která si zasluhuje samostatnou pozornost 28 , a není předmětem tohoto příspěvku. Zároveň však řešení ochrany veřejného zájmu dotčeného výstavbou úzce souvisí s procesní právní úpravou povolování záměrů, a proto je nelze zcela opominout. Ochrana dotčeného veřejného zájmu ve staveb ním zákoně z roku 2021 je založena částečně na integraci posouzení dotčeného veřejného zájmu přímo do kompetence stavebního úřadu, částečně na nahrazení závazného stanoviska vyjádřením dotčeného orgánu. Současně právní úprava pře bírá již současně zakotvenou právní úpravu fikce závazného stanoviska a používá ji také pro vyjádření popř. koordinovaného vyjádření, které je obdobou institutu koordinovaného závazného stanoviska. Změna přístupu k ochraně dotčených veřejných zájmů se promítá do celého řízení, a to zejména v případě její integrace přímo do působnosti stavebního úřadu. Ovlivňuje rozsah žádosti, předmět řízení, má dopad na okruh účastníků řízení, pro mítá se do kritérií posuzování záměru resp. mezí správního uvážení při rozhodování o žádosti a do rozhodnutí o žádosti. Především v případě integrovaných dotčených veřejných zájmůmusí být součástí žádosti, a tedy podkladempro rozhodnutí, všech ny podklady vyžadované zvláštními právními předpisy v rozsahu předmětu řízení. Pokud tedy stavební úřad v rámci řízení o povolení stavebního úřadu rozhoduje např. o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“), jehož udělení, resp. neudělení je v daném případě integrováno přímo 28 Podrobněji k této problematice viz např. SVOBODA, P. Rekodifikace stavebního práva a ochrana veřejných zájmů v území. In: Pecinová, A. (ed): Ochrana ovzduší ve státní správě, teorie a praxe XIV, Litomyšl, 13.–15. 11. 2019, s. 15–17, EKOMONITOR. Praha 2019. ISBN 978-80-88238-17-1 FRANKOVÁ, M.: Rekodifikace veřejného stavebního práva: Jaké změny má doznat státní správa v oblasti ochrany životního prostředí podle vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zá kony v souvislosti s přijetím stavebního zákona? České právo životního prostředí č. 3/2020 (57), s. 41–51, ISSN 1213-5542

66

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ