ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta do kompetence stavebního úřadu, jsou součástí žádosti také všechny podklady vyžadované zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu k žádosti o odnětí půdy ze ZPF. I v případě veřejných zájmů, jejichž ochrana je zajišťována vyjádře ním, může být dopad do náležitostí žádosti podobný, neboť vyjádření ani závazné stanovisko nejsou obligatorní součástí žádostí. Pokud není součástí žádosti vyjá dření, koordinované vyjádření či závazné stanovisko podle zvláštního právního předpisu, musí si jej od dotčeného orgánu vyžádat stavební úřad. Obecně způsob ochrany dotčených veřejných zájmů ve stavebním zákoně z roku 2021 a v souvisejícím změnovém zákoně výrazně rozšiřuje okruh otázek, o kterých stavební úřad v rámci řízení o povolení záměru rozhoduje, ať již pří mo v rámci své kompetence nebo na základě podkladů dotčených orgánů. Právní úprava tímto přístupem k ochraně dotčených veřejných zájmů klade výrazně vyš ší nároky na žadatele při přípravě žádosti a všech jejích součástí na straně jedné a na stavební úřad při rozhodování o záměru na straně druhé, a to především s ohledem na tzv. integrované veřejné zájmy. Stavební úřad v těchto případech chrání dotčený veřejný zájem přímo v rámci své kompetence, hmotně-právní kri téria pro povolení záměru plynou ze zvláštních právních předpisů a stavební úřad nemá podklad pro rozhodnutí v podobě vyjádření, koordinovaného vyjádření popř. závazného stanoviska dotčeného orgánu. S ohledem na skutečnost, že autorka se problematice ochrany dotčeného ve řejného zájmu na ochraně životního prostředí ve stavebním zákoně z roku 2021 již podrobně na stránkách tohoto časopisu zabývala, dovolí si závěrem k této otázce autocitaci: „ Byť obecně lze princip integrace procesní, institucionální a v konečném důsledku také hmotněprávní hodnotit kladně, má jeho uplatňování své limity dané především existencí zastřešujícího veřejného zájmu. V takovém případě umožňuje snížit negativní dopady přílišného tříštění veřejného zájmů na řadu dílčích, slož kových a často méně podstatných zájmů. … s uplatněním principu integrace v tak široké míře jako je navrhována v celém změnovém zákoně, tedy napříč velmi rozma nitým a širokým spektrem veřejných zájmů na ochraně lidského zdraví, kulturního dědictví, životního prostředí, dopravní a technické infastruktury a mnohých dalších, se ztotožnit nelze, neboť je nelze podřadit pod jeden zastřešující společný veřejný zá jem. Má-li vyvážené řešení hledat stavební úřad v roli arbitra takto odlišných a často vzájemně protichůdných veřejných zájmů, musí splňovat celou řadu předpokladů, tím základním je však jednoznačné vymezení jeho postavení a jeho úkolu, smyslu jeho existence, které však v návrhu stavebního zákona absentuje .“ 29 29 FRANKOVÁ, M. Rekodifikace veřejného stavebního práva: Jaké změny má doznat státní správa v oblasti ochrany životního prostředí podle vládního návrhu zákona, kterým se mění některé záko ny v souvislosti s přijetím stavebního zákona? České právo životního prostředí č. 3/2020 (57), s. 50, ISSN 1213-5542.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

67