ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta Obecná východiska digitalizace stavebního řízení a územního plánování a základní předpoklady její úspěšné implementace do praxe V souvislosti se zaváděním informačních technologií do výkonu veřejné sprá vy se nabízí úvodem tohoto příspěvku poukázat na využitelnost Davisova obec ného modelu akceptace technologií, který vychází z teorie tzv. důvodem vedené akce. 3 Podle tohoto modelu je postoj jednotlivce k užívání informačních tech nologií a konečně i jejich skutečné využití závislé předně na tom, jak sám uži vatel vnímá jejich užitečnost a snadnost (komplikovanost) práce s ní . Obdobně úspěšnost zavádění nových technologií do praxe vysvětluje i Rogersova teorie di fuze inovace 4 , podle které jsou rozhodující následující faktory: relativní výhoda oproti technologii předešlé, složitost technologie z uživatelského pohledu, kom patibilita s potřebami těch, kteří ji mají používat, důvěryhodnost a bezpečnost. Zabezpečování, resp. poskytování veřejných služeb elektronickou cestou musí být přínosné pro obě zúčastněné strany , tj. uživatele i poskytovatele di gitální služby. Z pohledu orgánů veřejné správy spočívá potenciál digitalizace správních agend (obecně) v redukci provozních nákladů, ať už ve smyslu počtu pracovníků, potřeby fyzických prostor či jiných materiálních nákladů, zrychlení a zjednodušení procesu poskytnutí služby, omezení kontaktu s uživatelem služby, garanci dodržení předpisů a postupů, vyšší spokojenosti uživatelů služby, snížení chybovosti poskytnutých dat. Pro adresáty veřejné správy představuje digitalizace možnost poskytnutí služby i mimo pracovní hodiny instituce (úspora času uživa tele), zvýšení kvality vybrané služby (ve smyslu jednoznačných a správných dat), poskytnutí vzdáleného přístupu, možnost sledování průběhu vyřizování služby. S přihlédnutím k významu, který je poskytování digitálních služeb obecně přiznáván v jednotlivých koncepčních dokumentech z oblasti e-Govermentu, je v celku zajímavé, že patrně žádný z nich (alespoň pokud je autorovi dobře známo) nedefinuje služby, které by měly být ze strany veřejné správy jejím adresátům po skytovány elektronickou cestou. Takovýto katalog vyplývá nepřímo pouze z bench- markingu, pomocí kterého Evropská komise hodnotí rozvoj elektronických slu žeb v jednotlivých členských státech. Jádro tohoto hodnocení se vedle řady dal ších kritérií již několik let opírá o 20 základních služeb – 12 určených občanům a 8 určených podnikatelům. Pro účely tohoto příspěvku lze uvést, že mezi těmito službami se vyskytuje i žádost o stavební povolení a povolení týkajícího se život ního prostředí. Jednotlivé elektronické služby jsou přitom hodnoceny Evropskou 3 DAVIS, Freed D. Perceived usefulness, perceived ease of use and user acceptance of information tech nology . [online] MIS Quarterly, roč. 13, č. 3 (1989). s. 319–340. Dostupné z: < https://www.jstor.org/ stable/249008 >. 4 Blíže CARTER, Lemuria a France BÉLAGER. The utilization of e-government services: citizen trust, innovation and acceptance factors. Information Systems Journal . 2005, roč. 15, č. 1, s. 5–25.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

73