ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta komisí ze dvou základních hledisek. Prvním z nich je dostupnost, která zjišťuje, zda je daná služba uskutečňována elektronicky, byť jen v podobě návodu jak při jejím vyřizování postupovat. Druhým hlediskem je následně její sofistikovanost (vyspělost) podle tzv. Modelu zralosti – 5-stage maturity model. Česká republika se v těchto hodnoceních pravidelně ocitá až ve druhé polovině. Podle tzv. DESI indexu pro rok 2021 5 se zařadila na celkové 18. místo z celkem 27 členských stá tů, oproti roku 2020 si tak ještě o jedno místo pohoršila. Pro úplnost lze uvést, že sice existují oblasti, v nichž si nestojíme vůbec špatně (např. oblast elektronického obchodování, online nákupy či pokrytí sítěmi 4G). Pokud jde však o úroveň digi tálních a softwarových dovedností obyvatel, využívání a kvalitu internetového připojení či pokrytí 5G sítěmi, tj. oblasti které lze označit z pohledu implemen tace e-Govermentu do praxe za naprosto klíčové , Česká republika dlouhodobě zaostává za evropským průměrem. Není proto nijak překvapivé, že nejhůře si dlouhodobě stojí v oblasti úrovně poskytovaných digitálních služeb, kde za ujímá 20. místo , čímž se v podstatě řadí do kategorie „nevyužívané elektronické veřejné správy“, tedy správy, která sice nabízí řadu digitálních služeb, o něž je však jen omezený nebo žádný zájem. Uvedené potvrzuje i statistika Českého statistic kého úřadu – Informační společnost v číslech 2020 6 , podle které většina uživatelů internetu (cca 54%) využívá internet při styku s veřejnou správou toliko k vy hledávání informací a pouze necelých 30% i ke stahování a vyplňování formu lářů, tzn. skutečné elektronické komunikaci. Z uvedeného je zřejmé, že při zavádění nových a rozvíjení stávajících elektro nických nástrojů a služeb ve veřejné správě je třeba, aby stát více reflektoval na po třeby adresátů veřejné správy, tj. nabídl jim služby, o které mají skutečný zájem. V tomto kontextu lze připravovanou digitalizaci stavebního řízení a územního plánování označit za krok správným směrem . Na její prospěšnosti panuje shoda napříč politickou i odbornou (profesní) veřejností. V prvé řadě je třeba zdůraz nit, že tu nejde jen o „pouhou“ digitalizaci stavebního řízení, ale o digitalizaci procesů přípravy a realizace investiční výstavby v území celkově , tzn. že digita lizovány by měly být i procesy, které vlastnímu podání žádosti o stavební povolení a řízení o ní předchází nebo s ním bezprostředně souvisejí, včetně posuzování zá měrů ze strany dotčených orgánů a vlastníků dopravní a technické infrastruktury. Díky tomu by skutečně mohlo dojít nejen ke zkrácení délky rozhodovacího pro cesu a sjednocení metodických postupů ve smyslu odstranění zavedené vlastní (místní) praxe jednotlivých stavebních úřadů, ale taktéž lze očekávat, že skrze digitální technické mapy (podrobněji viz dále) digitalizace výrazně ovlivní 5 Evropská komise. Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2021 Česko. [online]. Dostupné z: 6 Srov. Český statistický úřad. Informační společnost v číslech – 2020. [online]. Dostupné z: .

74

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ