DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

ve smyslu čl. 35 odst. 1 GDPR, nýbrž jej označuje pouze za zpracování, u nějž je tako vá rizikovost pravděpodobná. 9 Oproti obecnému nařízení o ochraně osobních údajů směrnice předpokládá, že si digitální pracovní platforma jednající jako správce ve smyslu čl. 4 bodu 7 GDPR ve stanovených případech zpracování osobních údajů při posuzování vlivu na ochranu osobních údajů vyžádá názory osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy a jejich zástupců, jsou-li ustaveni. Vedle toho čl. 8 odst. 2 směrnice předpokládá poskytnutí (zřejmě komplexního) posouzení vlivu zástupcům zaměstnanců. K uvedenému doplnění obecné právní úpravy na ochranu osobních údajů se nabí zí připojit několik kritických poznámek: – lze důvodně předpokládat, že ve většině osoby, které vykonávají a budou vyko návat práci prostřednictvím digitální pracovní platformy, nebudou mít dosta tečné schopnosti, kvalifikaci, časový prostor a ani vůli k tomu, aby se věnovali studiu dokumentace. Nelze tudíž důvodně předpokládat, že by se k posouzení vlivu jakkoli relevantně vyjádřili. V konečném důsledku se tak jedná jen o jeden z dalších případů shora zmíně ného alibismu na straně veřejné moci, který vyvolá bezúčelné náklady, aniž by jakkoli efektivně přispěl k vyšší ochraně práv subjektů údajů. Obdobně lze do značné míry hodnotit čl. 9 směrnice, kterým se doplňuje informační povinnost správce osobních údajů vůči subjektu údajů ve smyslu čl. 12 až 14 GDPR. – bez ohledu na to, zda budou osoby, jímž budou informace zpřístupněny, zavá zány k mlčenlivosti (zda smluvně anebo ze zákona je lhostejno), čím více osob bude mít materiál k dispozici, tím je pravděpodobnější, že budou informace o fungování systému, identifikovaných rizicích a opatřeních přijatých k jejich odstranění, šířeny; – podkladové informace k posouzení vlivu vypovídají o podstatných momentech zpracování osobních údajů a jeho zabezpečení. Nelze vyloučit jejich zneužití. Z tohoto hlediska tak opatření, které má přispět k ochraně práv subjektů úda jů a k potenciálně vyšší bezpečnosti zpracování, může mít nakonec i opačný efekt. V dalším cílí směrnice na doplnění čl. 21 a 22 GDPR, který upravuje právo nebýt předmětem automatizovaného rozhodování, včetně profilování, a zakládá právo na ná mitku, resp. přezkum negativního rozhodnutí vůči subjektu údajů, které je výstupem automatizovaného rozhodování, příp. založeného na profilování.

9 Automatické kvalifikace jako rizikové zpracování spolu s šablonou pro posouzení vlivu pro tyto případy by přitom mohla správcům a zpracovatelům osobních údajů paradoxně ulehčit práci.

129