DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

Čl. 10 směrnice 2024/2831 rozšiřuje a konkretizuje povinný lidský dohled nad automatizovaným rozhodováním plynoucí z GDPR (čl. 21 a 22), když se ukládá člen ským státům zajistit „… aby digitální pracovní platformy vykonávaly dohled a se zapoje ním zástupců zaměstnanců pravidelně a v každém případě každé dva roky provádě ly hodnocení dopadů jednotlivých rozhodnutí přijímaných nebo podporovaných automatizovanými monitorovacími systémy a automatizovanými rozhodovacími systémy na osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy , případně včetně je jich pracovních podmínek a rovného zacházení na pracovišti. “ a dále, aby „ …zajistily dostatečné lidské zdroje. Osoby, které digitální pracovní platforma funkcí dohledu a hodnocení pověří , musí mít k výkonu této funkce nezbytnou způsobilost, odbornou přípravu a pravomoc, včetně pravomoci automatizovaná rozhodnutí zvrátit. Ve vztahu k lidskému přezkumu automatizovaného rozhodování čl. 11 směrnice 2024/2831 předpokládá právo (k žádosti subjektu údajů) obdržet od digitální pra covní platformy bez zbytečného prodlení ústní nebo písemné vysvětlení jakéhokoli rozhodnutí přijímaného nebo podporovaného automatizovaným rozhodovacím sys témem. Informace/vysvětlení musí být poskytnuto transparentním a srozumitelným způsobem za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků. Stejně tak má mít osoba vykonávající práci prostřednictvím digitální pracovní plat formy právo na písemné odůvodnění jakéhokoli rozhodnutí přijímaného nebo pod porovaného automatizovaným rozhodovacím systémem o omezení, pozastavení nebo ukončení účtu. S přihlédnutím ke zkušenosti s mírou uplatňování práv subjektů údajů jak podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, tak podle GDPR a související ho zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, lze být ve vztahu k čl. 11 směrnice 2024/2831 a k jím zaváděným právům subjektů údajů, k jejich významu pro postavení subjektu údajů a ochranu jeho práv, skeptický obdobně, jako ve vztahu ke shora vzpomenutému právu subjektu údajů vyjádřit se k posouzení vlivu na ochra nu osobních údajů ve smyslu čl. 8 směrnice. Jinak a krátce řečeno, lze mít za to, že práva dle čl. 11 směrnice 2024/2831 budou využívána jen v ojedinělých případech. Ve většině navíc nebude s vysokou mírou prav děpodobnosti příjemce schopen informaci komplexně porozumět. Přínos pro práva a oprávněné zájmy subjektů údajů tak bude spíše zanedbatelný a, budeme-li předpo kládat, že digitální pracovní platformy budou postupovat v souladu s právní úpravou a budou své povinnosti řádně plnit, v kontextu nákladů, které bude digitální pracovní platforma muset vynaložit na zpracování materiálů, zavedení procesů a ustavení od borně způsobilých osob, neproporční. V tomto kontextu tak lze právní úpravu předvídanou čl. 11 směrnice 2024/2831 hodnotit obdobně jako čl. 8 směrnice, tj. jako jeden z dalších případů shora zmíně-

130