DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

PROČ BY NÁS, V ČESKÉ REPUBLICE, MOHLO ZAJÍMAT KDO JE „LIMB (B) WORKER“?

Jan Pichrt *

1. Úvodem Návrh směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím plat formy byl, především díky usilovné snaze lobbistů nadnárodně působících platforem, posléze přijat v podobě, která je již jen matným odleskem prvotních aspirací. Původní návrh směřující ke stavu, kdy měl být u pracovníka platformy status za městnance určen naplněním příslušného počtu znaků právní domněnky stanovených přímo ve směrnici – společně pro všechny státy Evropské unie, byl posléze pro „ne schopnost dohodnout se“ nad konečným zněním opuštěn a v následně přijatém znění je uvedeno, že jednotlivé členské státy nyní sami (každý „po svém“) stanoví „účin nou vyvratitelnou právní domněnku pracovněprávního vztahu“ – viz čl. 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (dále též jen Směrnice). Již na konferenci 1 konané u příležitosti 60 let ode dne schválení znění prvního Zákoníku práce 2 na území Československa, jsem ve svém konferenčním příspěvku (mj.) konstatoval: „ (…) lze to také přeložit tak, že na unijní úrovni se nadnárodním korporacím, které v tomto vysoce profitabilním odvětví fungují, podařilo dosáhnout nesho dy a v následné časové tísni (‚před volbami‘) byla přijata směrnice ve znění, které nelze – v porovnání s původními ambiciózními návrhy – označit jinak než jako vítězství lobbistů. Nyní se jejich zájem může zaměřit na 27 národních zákonodárných sborů a teprve výsledky ukáží, který stát ‚více patří do Evropské unie‘, a který – ač v Evropě – nese spíše znaky korporacemi ovlivňované ‚banánové republiky‘. “ 3 Již jen počáteční hledání shody na tom, které ministerstvo by mělo být gestorem transpozice Směrnice do českého právního řádu ukazuje, že se jedná o „domácí úkol“ o který se ministerské legislativy z pochopitelných důvodů „neperou“. Nyní budeme * Prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D. je vedoucím Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, členem Komise pro pracovní právo a sociální věci Legis lativní rady vlády ČR, předsedou České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, advokátem a rozhodcem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Příspěvek vznikl díky finanční podpoře poskytované v rámci řešení projektu SVV č. 260753 „Digitální platformy – dřina, pot a daně.“ 1 Konference „60 let od první kodifikace pracovního práva – retrospektivy a perspektivy“ konaná dne 16. 6. 2025 ve Vlasteneckém sále pražského Karolina 2 Zák. č. 65/1965 Sb., zákoník práce. 3 PICHRT, J. Šedesát let od první kodifikace pracovního práva na území tehdejšího Československa – retro spektivy a perspektivy. AUC Iuridica, 2025, roč. LXXI, č. 3, s. 79. [Dostupné též z https://www.prf.cuni. cz/sites/default/files/soubory/2025-09/AUC%20Iuridica_3_2025_10508_k_imprimatur_0.pdf ]

6