DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

napjatě sledovat, jak se s tímto nelehkým úkolem česká legislativa popasuje – minister skou legislativou počínaje a poslanci a senátory konče. Zkušenosti z USA ukazují, že ani přijetím právní úpravy, která je z pohledu za městnavatelů pro zaměstnance příliš ochranná (a tedy ve svých důsledcích pro za městnavatele též finančně nákladná) nemusí být pro velké (vlivné a finančně silné) zaměstnavatelské skupiny „nic ztraceno“. Srbuhi Gharibyan ve své práci „Pracovníci digitálních platforem: Analýza jejich postavení a dopadu nové evropské směrnice“ 4 přibližuje čtenářům, kterak si nejvý znamnější zaměstnavatelské platformy v Kalifornii „poradily“ s tamním zákoníkem práce, který byl v roce 2019 rozšířen prostřednictvím „Assembly Bill No. 5“ (dále též jen „AB 5“) o tzv. ABC test, který měl napříště zabránit nesprávné klasifikaci zaměst nanců jako nezávislých dodavatelů. V roce 2020 zahájily zaměstnavatelské platfor my finančně náročnou kampaň (náklady údajně převýšily 200 miliónů amerických dolarů), s cílem přesvědčit kalifornské voliče k podpoře jimi předloženého návrhu „Proposition 22“ (Návrh č. 22), kterým by z výše uvedené právní úpravy získaly plat formy výjimku. Gharibyan k tomu uvádí: „ Tímto návrhem se platformy (Uber, Lyft, Postmates, Instacart a DoorDash) domáhaly toho, aby z výše uvedeného návrhu záko na (AB 5) byla udělena výjimka pro platformy zajišťující přepravní a doručovací služby. Pro Návrh č. 22 hlasovalo celkem 58,6 % voličů, čímž byl přijat a zavedl do obchodního a profesního zákoníku Kalifornie mj. i ust. § 7451, které umožňuje podnikům klasifikovat řidiče přepravních nebo doručovacích společností založených na aplikacích jako nezávislé dodavatele, což je osvobozuje od zákonů o náhradách zaměstnancům. “ … a dodává … „ Návrh č. 22 byl předložen voličům v rámci všeobecných voleb (general election) kona ných v listopadu 2020, kdy se kromě volby veřejných činitelů hlasovalo také o několika legislativních iniciativách. Tato forma přímé demokracie umožňuje občanům rozhodovat o konkrétních právních úpravách prostřednictvím hlasovacích lístků. “ 5 Gharibyan ve své práci dále popisuje následné spory vedené před kalifornskými soudy, v jejichž základu byla otázka posouzení ústavněprávní konformity přijaté úpra vy, a které rozhodovaly o této otázce s protichůdnými závěry až vyústily v rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Kalifornie, který: „ … následně rozhodnutí odvolacího soudu pře zkoumal, přičemž se omezil pouze na otázku, zda je § 7451 obchodního a profesního záko níku v rozporu s čl. XIV odst. 4 kalifornské ústavy, a pokud ano, zda to znamená neplatnost celé iniciativy (Návrhu č. 22). Ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že čl. XIV odst. 4 nedává zákonodárci výlučnou moc v této oblasti, a proto § 7451 obchodního a profesního zákoníku, přijatý iniciativou voličů, není v rozporu s ústavou. Soud poukázal na to, že

4 GHARIBYAN, S. Pracovníci digitálních platforem: Analýza jejich postavení a dopadu nové evropské směr nice. (Diplomová práce oceněná Cenou Marie Kalenské pro rok 2025). [Dostupné též z https://www. spolpracsoc.cz/files/2025/10/Diplomova-prace-Pracovnici-digitalnich-platforem_Gharibyan.pdf ] 5 Tamtéž, s. 49

7