EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

1. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů Z teoretického hlediska lze přechod definovat jako právní skutečnost, s níž zákon spojuje změnu jednoho z prvků pracovního poměru, a to změnu subjektu na straně zaměstnavatele. Na druhou stranu je nepřípustná změna na straně zaměstnance, neboť jedním ze znaků závislé práce dle § 2 odst. 1 ZP je osobní výkon práce zaměstnancem. Přechod znamená, že nový zaměstnavatel (dále také „ nabyvatel “) nastupuje na mís to předchozího zaměstnavatele (dále také „ převodce “), čímž přejímá veškerá práva a povinnosti, které vyplývají z pracovněprávních vztahů existujících ke dni přechodu. 3 Z pohledu zaměstnance dochází toliko ke změně v osobě zaměstnavatele, zatímco sa motný obsah pracovněprávního vztahu tím zůstává nedotčen. 4 U převodce nedochází ke skončení pracovněprávních vztahů s přecházejícími zaměstnanci, neboť ti při spl nění zákonem stanovených podmínek automaticky ( ex lege ) přejdou na nabyvatele. 5 Nabyvatel po přechodu nemusí uzavírat nové pracovní smlouvy, neboť přecházející zaměstnanci si je k němu přinesou (bude však muset zaměstnance informovat o obsa hu pracovního poměru dle § 37 ZP). Účelem institutu přechodu je garantovat zaměstnanci stejné právní postavení, jako měl u předchozího zaměstnavatele. 6 Pracovněprávní vztah pokračuje ve své existenci i navzdory tomu, že se zaměstnavatelem stane někdo, s kým se zaměstnanec předem na výkonu práce nedohodl, ani s ním jako s novým zaměstnavatelem nemusí souhla sit. 7 Koncepce automatického přechodu tak upozaďuje zásadu kontraktační svobody, jejímž projevem je mimo jiné svobodná volba kontrahenta, když v zájmu ochrany práv zaměstnance nevyžaduje, aby se změnou svého zaměstnavatele projevil zaměstnanec souhlas. Tento stav je literaturou vnímán jako porušení smluvních pravidel v pracov ním právu. 8 Podobnou otázku řešil SDEU, když se zaměstnancům nelíbilo, že převod ce je vůči nim v důsledku automatického přechodu zbaven veškerých povinností, aniž by k tomu dali svůj souhlas. Před SDEU argumentovali tím, že obecný princip závaz kového práva neumožňuje převzetí dluhu 9 třetí osobou bez souhlasu věřitele. V tomto případě SDEU uvedl, že účelem automatického přechodu je v zájmu zaměstnanců 3 PICHRT, J. Pracovní právo . Praha: C. H. Beck, 2021. Academia iuris (C. H. Beck). ISBN 978-80-7400 853-5, str. 248. 4 21 Cdo 2843/2006. 5 JOUZOVÁ, L. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Praha: Leges, 2020. Praktik (Leges). ISBN 978-80-7502-469-5, str. 12. 6 HŮRKA, BOROVEC, HORÁČEK, JOUZOVÁ, KOŠNAR, RANDLOVÁ, ŘEHOŘOVÁ. Přechod práv a povinností zaměstnavatele při změně dodavatele. Olomouc: ANAG, 2013. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-847-5, str. 10. 7 21 Cdo 3945/2008. 8 HŮRKA, BOROVEC, HORÁČEK, JOUZOVÁ, KOŠNAR, RANDLOVÁ, ŘEHOŘOVÁ. Přechod práv a povinností zaměstnavatele při změně dodavatele. Olomouc: ANAG, 2013. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-847-5, str. 11. 9 Terminologií zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ OZ “), se podle mého názoru přechod podobá spíše postoupení smlouvy dle § 1895 an. OZ.

25