EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

2.6 Je možné přechod vyloučit? 44 Již výše bylo uvedeno, že jakmile nastane skutečnost, s níž právní předpisy přechod spojují, tak přechází pracovněprávní vztah automaticky ( ex lege ) na nabyvatele. Není tedy potřeba rozvázat pracovněprávní vztah u převodce a následně vstoupit do nového pracovněprávního vztahu u nabyvatele. U nabyvatele tedy nemusí být uzavřena nová pracovní smlouva, neboť přecházející zaměstnanec si ji s sebou přinese od převodce. Nejvyšší soud uvedl, že: „ Jestliže ovšem takové právní úkony, které ve své podstatě zna menají (zákonem nevyžadovaný) projev souhlasu zaměstnance s novým stavem, byly přes to nadbytečně učiněny, nemohou vyloučit právní následky skutkového děje, s nímž zákon spojuje přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů. “ 45 V tomto případě řešil Nejvyšší soud situaci, kdy byla se zaměstnankyní ke dni přechodu uzavřena u převodce dohoda o rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů ke dni 31. 7. 2005, přičemž následně začala od 1. 8. 2005 vykonávat u nabyvatele práci na základě nové pracovní smlouvy uzavřené u nabyvatele. Nejvyšší soud rozhodl, že taková právní jednání nejsou způsobilá přechod vyloučit a že zaměstnankyně uzavřením pracovní smlouvy nastoupila u „dosavadního zaměstnavatele“. Od výše uvedeného názoru se však Nejvyšší soud odchýlil v situaci, kdy zaměstna nec utrpěl u převodce pracovní úraz, přičemž s ním byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru ke dni 30. 6. 2008 a následně s ním byla u nabyvatele ke dni 1. 7. 2008 uzavřena nová pracovní smlouva. Žalobce se poté domáhal odškodnění za pracovní úraz na nabyvateli. Nabyvatel jako žalovaný však argumentoval tím, že na něj povinnost odškodnit pracovní úraz nepřešla, neboť ve vztahu k žalobci k pře chodu nedošlo (před přechodem s ním byl rozvázán pracovní poměr). Žalobce však argumentoval tím, že uzavření dohody a následně nové pracovní smlouvy byly „ryze formální úkony“, které nemohly změnit skutečnost, že k přechodu z převodce na na byvatele skutečně došlo. Nejvyšší soud uvedl, že účinky přechodu nemohou nastat, pokud je pracovní poměr u převodce skončen (což odpovídá dikci § 338 odst. 5 ZP). Zaměstnanec se tedy na nabyvateli odškodnění za pracovní úraz nedomohl, neboť na nabyvatele tato povinnost nepřešla. 46 Tímto vznikl v judikatuře Nejvyššího soudu rozpor v otázce, zda lze u převodce ukončit pracovněprávní vztah se zaměstnancem, a tím u něj vyloučit přechod práva a povinností z jeho pracovněprávního vztahu na na byvatele. Na uvedenou otázku odpověděl Nejvyšší soud kladně v dalších dvou rozhodnu tích. 47 Nejvyšší soud zde vyšel vstříc praxi, neboť jak sám uvedl: „V praxi dochází často 44 V této kapitole jsem rozhodnutí čerpal z JOUZOVÁ, L. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Praha: Leges, 2020. Praktik (Leges). ISBN 978-80-7502-469-5. 45 21 Cdo 3945/2008. 46 21 Cdo 2911/2012: Je-li uzavřen pracovní poměr nový, jsou jeho podmínky sjednány v pracovní smlou vě nezávisle na dřívějším pracovněprávním vztahu. Nový zaměstnavatel nepřejímá práva a povinnosti z dřívějšího pracovněprávního vztahu. 47 21 Cdo 3046/2013 a 21 Cdo 3103/2018.

31