EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

Ačkoliv by se mohlo zdát, že pro převodce a nabyvatele je výhodné přechod vylou čit, a tím zbavit zaměstnance ochrany, kterou jim směrnice přiznává, není tento postup bez problémů. Pokud by převodce a nabyvatel u zaměstnance přechod výše uvedeným postupem vyloučili, tak zaměstnanec bude muset (i) absolvovat vstupní lékařskou prohlídku, (ii) školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Pro samotného zaměstnance je tento postup také problematický, neboť se mu například nebude započítávat doba, kterou odpracoval u převodce, pro účely poskytnutí odstup ného a dále bude čelit hrozbě změny pracovních podmínek (např. změna mzdy, ztráta benefitů plynoucích z kolektivní smlouvy uzavřené u převodce či zrušení pracovního poměru ve zkušební době). 54 3. Převod činnosti jako právní důvod přechodu Po uvedení obecných principů ovládajících přechod se nyní budu věnovat převodu činnosti jako právnímu důvodu přechodu dle ZP. Pro lepší pochopení novely ZP, která tento právní důvod přechodu podstatně změnila, se nejdříve zaměřím na úpravu pře vodu činnosti před novelou a na problémy, které tato úprava generovala. 3.1 Převod činnosti před novelou Do novely ZP, která nabyla účinnosti dne 30. 7. 2020, bylo pojetí přechodu z dů vodu stanoveného ZP velmi široké, resp. slovy důvodové zprávy k novele až bezbřehé. Podle § 338 odst. 2 ZP ve znění před novelou docházelo k přechodu v případě: „pře vodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli.“ Co se považovalo za úkoly nebo činnost zaměstnavatele poté demonstrativně vymezoval následující odstavec. 55 Evropské právo však vztahuje působnost směrnice pouze na transakce, kdy dochází k převodu hospodářské jednotky, která si zachovává svoji identitu. 56 Pojem jednotka odkazuje na organizované seskupení osob a majetku, které umožňuje výkon hospodář ské činnosti, která sleduje vlastní cíl. Jednotku lze přirovnat v české terminologii k za městnavateli, části zaměstnavatele či k činnosti zaměstnavatele. 57 Kritéria pro určení, zda si hospodářská jednotka zachovává svou identitu, byla formulována v rozhodnutí 54 RANDLOVÁ, Nataša a VRAJÍK Michal. Lze se vyhnout přechodu práv a povinností? Praktická perso nalistika [online]. 25. 08. 2016 [cit. 2022-08-21]. Dostupné z: https://www.czela.cz/clanky/publikace- -clenu/lze-se-vyhnout-prechodu-prav-a-povinnosti-.html. 55 Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele se pro tyto účely považují zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnic ká nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost srov. § 338 odst. 3 ZP před novelou. 56 Čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice: převodem podle této směrnice rozumí převod hospodářské jednotky, která si zachovává svou identitu. 57 BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s., § 338 ZP.

33