EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

identitu. Směrnice totiž sleduje pouze částečnou harmonizaci, tudíž členské státy mo hou přijímat taková opatření, která jsou pro zaměstnance výhodnější. 82 Před novelou měl převod činnosti širší dopad než hospodářská jednotka, takže zaměstnanci požívali ochrany častěji, tudíž pro ně byla úprava výhodnější. 83 Nyní se podíváme na to, zda je tomu tak i po novele. 3.2.1 Činnost je po převodu vykonávána stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem: § 338 odst. 3 písm. a) ZP První podmínka stanovená ZP nalézá svůj odraz jak v judikatuře SDEU, tak v zá koně TUPE (dle Randlové byla i tato podmínka převzata z úpravy přechodu ve Velké Británii). 84 Stupeň podobnosti činností vykonávaných před převodem a po převodu představuje jedno ze Spijkers kritérií . V minulosti bylo v judikatuře SDEU kritérium podobnosti činnosti dokonce stěžejním při vyhodnocení, zda si hospodářská jednotka zachovávala identitu. V kontroverzním rozhodnutí Schmidt, C-392/92, byl přechod dovozen za situace, kdy nová úklidová společnost vykonávala převáděnou činnost po dobným způsobem jako předchozí společnost (SDEU nevyžadoval žádné převzetí ma jetku či zaměstnanců). V tomto rozhodnutí se projevila původní francouzská doktrína enterprise-activité , která klade důraz na podobnost činností před přechodem a po něm. Poměrně rychle však bylo toto rozhodnutí překonáno, 85 a to příklonem k doktríně enterprise-organisation, která klade důraz na převod majetku či zaměstnanců. 86 Právní úprava převodu činnosti v ZP před novelou se zakládala právě na překonaném rozhod nutí ve věci Schmidt, a proto byl její dosah tak široký. 87 Tato podmínka souvisí ještě s jedním ze Spijekrs kritérií , kterým je převedení nebo nepřevedení klientely. Zůstává-li totiž zachována činnost, tak obvykle zůstává i shodná zákaznická základna. 88 Při hodnocení, zda jsou činnosti vykonávány stejným či obdob ným způsobem, je nezbytné vzít v úvahu i organizaci práce, metody provozu či pro 82 Čl. 8 směrnice: Tato směrnice se nedotýká práva členských států uplatňovat nebo přijímat právní a správní předpisy, které jsou pro zaměstnance příznivější nebo které podporují či povolují uzavírání kolektivních smluv nebo dohod mezi sociálními partnery příznivějších pro zaměstnance. 83 Shodně RANDLOVÁ, N. a M. VRAJÍK. Lze se vyhnout přechodu práv a povinností?. Praktická perso nalistika [online]. 25. 08. 2016 [cit. 2022-08-21]. Dostupné z: https://www.czela.cz/clanky/publikace- -clenu/lze-se-vyhnout-prechodu-prav-a-povinnosti-.html. 84 DOLEŽÍLEK, J., DOUDOVÁ, S., HORNA, V., HŮRKA, P., KAHLE, B., KOŠNAR, M., RANDLO VÁ, N., ROUČKOVÁ, D., VYSOKAJOVÁ, M. Zákoník práce: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2022-8-22]. ASPI_ID KO262_2006CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X, k § 338 ZP. 85 V rozhodnutích SDEU ze dne 19. září 1995 ve věci Rygaard, C-48/94 a SDEU ze dne 11. března 1997 ve věci Süzen, C-13/95. 86 JOUZOVÁ, L. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Praha: Leges, 2020. Praktik (Leges). ISBN 978-80-7502-469-5, str. 210. 87 MORÁVEK, J. Novela zákoníku práce, aneb jak se to (ne)povedlo. [online]. Právní rozhledy 13-14/2020 [cit. 2022-08-22]. Dostupné v právním systému Beck. 88 ŘIČÁNEK, M. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Praha: C. H. Beck, 2019. Beckova edice právní instituty. ISBN 978-80-7400-718-7, str. 45.

38