EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

činnost založená především na pracovní síle, tak i strukturované seskupení zaměst nanců může bez ohledu na převod majetku představovat hospodářskou jednotku. 124 Pokud budou tito zaměstnanci převzati, tak se přechod aplikuje. Naopak činnostmi, které závisejí především na majetku, jsou např.: provozování autobusové dopravy, 125 provozování letecké dopravy, 126 catering, 127 těžební průmysl 128 či provozování hudební školy. 129 Je však nutné zdůraznit, že uvedené rozlišování bude muset být činěno vždy s ohledem na konkrétní okolnosti. Jak upozornil generální advokát, tak mohou existo vat i specializované úklidové služby, kde budou hrát významnou roli nehmotná aktiva jako např. organizace pracovních postupů, výpočty a znalosti určitého úklidového po stupu, úklid nebezpečných látek a hmotná aktiva, např. speciální úklidové stroje, bez kterých by činnost nemohla být vykonávána. 130 Z novějšího rozhodnutí SDEU pak zase nepřevzetí autobusů novým provozovatelem autobusové dopravy neznamenalo vyloučení přechodu, neboť s ohledem na specifické okolnosti byli pro danou oblast významní řidiči. 131 V praxi se jistě vyskytnou činnosti, které budou z hlediska černobí lého zařazení problematické, např. IT činnosti (jsou významné počítače se speciálním softwarem, anebo kvalifikovaní zaměstnanci, kteří s nimi umí pracovat?). Ustanovení § 338 odst. 3 písm. e) ZP je formulováno alternativně, tj. buď je převá děn majetek, anebo zaměstnanci. Podmínka převodu zaměstnanců je však problema tická, neboť přechod zaměstnanců k nabyvateli by měl být spíše důsledkem spuštění přechodu, a nikoliv jeho podmínkou. 132 Zaměstnanci jsou tak na jedné straně nositeli práv a povinností, které jim směrnice přiznává, ale zároveň je jejich převzetí podmín kou pro to, aby se tato práva aktivovala. Problémem tedy je, že zaměstnavatelé se u podniků založených na pracovní síle (případně na majetku) přechodu vyhnou jednoduše tak, že nepřevezmou podstatnou 124 Rozhodnutí SDEU ze dne 6. září 2011 ve věci Scattolon, C108/10, odst. 49. 125 Rozhodnutí SDEU ze dne 25. ledna 2006 ve věci Liikenne, C-172/99. 126 Rozhodnutí SDEU ze dne 9. září 2015 ve věci João Filipe Ferreira da Silva e Brito a ostatní, C160/14, odst. 29. 127 Rozhodnutí SDEU ze dne 20. listopadu 2003 ve věci Abler, C-340/01, odst. 36. 128 Rozhodnutí SDEU ze dne 2. prosince 1999 ve věci Allen a další, C234/98, odst. 30. 129 Rozhodnutí SDEU ze dne 7. srpna 2018 ve věci Colino Sigüenza, C472/16, odst. 35. 130 Stanovisko generální advokátky ze dne 26. října 2010 ve věci CLECE SA, C-463/09, odst. 53 a ŘIČÁ NEK, M. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů . Praha: C. H. Beck, 2019. Beckova edice právní instituty. ISBN 978-80-7400-718-7, str. 38. 131 Rozhodnutí SDEU ze dne 27. února 2020 ve věci Grafe and Pohle, C-298/18. Z argumentace jednoho z účastníků řízení: řidiči autobusu musí mít platné povolení, musí mít znalosti o právním rámci a platné profesní právní úpravě, být schopni poskytnout cestujícím informace, mít dobrou znalost sítě a silnic, tras a jízdního řádu v obsluhované oblasti, regionálních autobusových linek, přípojů, jakož i železnič ních tratí a tarifních podmínek. Dodává, že tito řidiči jsou ve venkovských oblastech „omezeným zdro jem“. Jejich know-how a znalosti sítě vedly k tomu, že řidiči autobusů společnosti SBN znovu zahájili činnost ode dne 1. srpna 2017, takže kontinuita služby veřejné přepravy byla v okrese zajištěna. Z toho vyvozuje, že jsou to řidiči, kteří představují hospodářskou jednotku. 132 Rozhodnutí SDEU ze dne 20. listopadu 2003 ve věci Abler, C-340/01, odst. 24.

46