EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

z důvodu, že požádali o pružné uspořádání práce. Pokud by stejně byli propuštěni, mají právo zaměstnavatele požádat, aby jejich propuštění řádně odůvodnil. 3. Provedení WLB směrnice do právních řádů členských států Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 byla přijata dne 13. června 2019 a členským státům byla poskytnuta tříletá transpoziční lhůta na im plementaci změn do vnitrostátní právní úpravy. Tato lhůta vypršela dne 2. srpna 2022. Zatímco čtyři členské země se s implementací již vypořádaly, dvacet tři zemí bude ještě muset vhodná opatření přijmout. 6 Přitom včasné nepřijetí implementačního opatření může mít pro členské státy nepříjemné důsledky. Kromě skutečnosti, že Komise může zahájit řízení o nesplnění povinnosti, může přijít na řadu i přímý a nepřímý účinek směrnice a rovněž i odpovědnost státu za škodu způsobenou jednotlivci. 7 Ani Česká republika se neřadí mezi země, které WLB směrnici provedly. Zákoník práce většinu jejích institutů již obsahuje, bude však nutno tato ustanovení podrobit revizi a upřesnění. Dne 5. dubna 2023 proto schválila Vláda ČR návrh novely zákoní ku práce, kterým dochází k transpozici tří evropských směrnic, a to právě WLB směr nice, směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU a směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby. Navrženy byly zejména dílčí úpravy rodičovské dovolené, pružného uspořádání práce, doručování v pracovněpráv ních vztazích a povinnosti poskytovat informace při vzniku pracovněprávního vztahu. I když by se mohlo jevit jako žádoucí upravit všechny tři instituty pružného uspo řádání práce vyžadované WLB směrnicí na jednom místě, WLB směrnice takový po žadavek nevznáší. 4. Provedení WLB směrnice do českého právního řádu Pružné uspořádání práce je svým způsobem již upraveno v § 241 zákoníku práce, který zaměstnavateli ukládá, aby při zařazování zaměstnanců do směn přihlížel k po třebám svých zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. Požádá-li zaměstnanky ně či zaměstnanec, kteří pečují o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na po moci jiné fyzické osoby ve stupni středně těžké závislosti, těžké závislosti nebo úplné zá vislosti, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen takové žádosti vyhovět, pokud mu v tomu nebrání vážné provozní důvody (např. nemožnost zajistit zastupování jiným zaměstnancem). Jedná se tedy o úpravu směřující k právu požádat o kratší pracovní dobu či jinou vhodnou úpravu 6 Databáze provedení právních aktů ze strany členských státu. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/ legal-content/CS/NIM/?uri=CELEX:32019L1158. 7 NAVRÁTILOVÁ, M., 2004. Implementace směrnice ve vnitrostátním právu část II. – náležitá implemen tace [online]. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/implementace-smernic-ve-vnitrostatnim- -pravu-cast-ii-nalezita-implementace-25402.html#_ftn20.

52