EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

případy, kdy se pružné rozvržení pracovní doby neuplatní. Jako příklad lze jmenovat pracovní cestu či čerpání dovolené. Vládní návrh novely zákoníku práce tuto úpravu nijak nemění. 4.3 Práce na dálku Práce na dálku je jedním z hlavních nástrojů, které se využívají pro slaďování sou kromého a pracovního života. V rámci evropského práva byla práci na dálku věnována pozornost již na počátku nového tisíciletí, a tak byla dne 16. července 2002 přijata organizacemi UNICE, UEAMPE a CEEP na straně zaměstnavatelů a EOK na straně zaměstnanců Rámcová dohoda o práci na dálku (teleworking). Již v její preambuli bylo zdůrazněno, že práce na dálku je považována „ za cestu pro podniky a pro organizace ve veřejných službách k modernizaci organizace práce a pro pracovníky za cestu ke slaďová ní pracovního a rodinného života, která jim dává větší autonomii při plnění jejich úkolů .“ 9 Kvůli pandemii covid-19, která zejména v letech 2020 a 2021 měla celospolečenské globální dopady, došlo ke značnému zvýšení počtu zaměstnanců, kteří vykonávají prá ci na dálku. Přestože ne všichni zaměstnavatelé podporují tento způsob výkonu práce, práce na dálku je čím dál rozšířenější a je třeba ji v zákoníku práce důkladněji upravit. Současná úprava v zákoníku práce Zatímco pružné rozvržení pracovní doby je v zákoníku práce výslovně upraveno v § 85 zákoníku práce, práce na dálku je nyní upravena pouze okrajově – je možné ji podřadit pod úpravu obsaženou v § 317 zákoníku práce, která dopadá na pracovně právní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele. V takovém případě jsou stanoveny určité výjimky, které modifikují standardní podobu práce vy konávané na pracovišti zaměstnavatele. Vzhledem k stále se rozvíjejícímu trendu práce na dálku, ať už přímo v domově zaměstnance, nebo i na jiných místech mimo praco viště, 10 je žádoucí úpravu práce na dálku v zákoně podrobněji upravit, a to i s ohledem na požadavky unijní legislativy. Podle odborné studie z roku 2020 by totiž mohla na home-office pracovat až třetina všech pracovníků. 11 Ustanovení § 317 je v současné podobě velmi stručné a neupravuje oblasti, které se v praxi často ukazují jako velmi problematické. Jako příklad lze uvést oblast BOZP, neboť zákoník práce neobsahuje žádná konkrétní ustanovení upravující bezpečnost a ochranu zdraví v případě práce z domova či obecně mimo pracoviště zaměstnavate le. Proto se při práci z domova použije obecná úprava BOZP v celém rozsahu. To je 9 ETUC, UNICE/UEAPME a CEE, 2002. Rámcová dohoda o práci na dálku [online]. Dostupná z: htt ps://www.iz.sk/download-files/sk/tele-work/ramcova-dohoda-teleworku-2002.pdf. 10 Vysvětlení rozlišení mezi pojmy homeworking, teleworking a home office např.: https://www.prace amzda.cz/clanky/bozp-homeworking-home-office. 11 MATĚJ BAJGAR, PETR JANSKÝ, MAREK ŠEDIVÝ, 2020. Kolik nás může pracovat z domova? [online], s. 3–4, s. 15. Dostupné z: https://idea.cerge-ei.cz/images/COVID/IDEA_Home_office_co vid-19_rijen_23.pdf.

54