EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

dohod považovat pracovní doba v délce 20 hodin týdně, a to bez ohledu na to, v jakém rozsahu byla práce skutečně sjednána a konána. Dále se nově na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr budou vzta hovat ustanovení upravující všechny překážky v práci i ustanovení upravující pracovní dobu a dobu odpočinku. Novelou zákoníku práce by měl být do § 77 zákoníku práce upravujícího dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr přidán i odst. 7 (od 1. 1. 2024 odst. 8), který stanoví, že v případě, že bude mít zaměstnanec za to, že dostal výpověď mimo jiné z důvodů, že se dožadoval pružného rozvržení práce, má právo písemně požádat zaměstnavatele o odůvodnění výpovědi, přičemž zaměstnavatel by měl být povinen za městnance písemně informovat o důvodech výpovědi. Tím bude vyhověno požadavku čl. 12 odst. 2 WLB směrnice. 5. Shrnutí právní úpravy Work-life balance směrnice upravuje oblasti, které mohou významným způsobem napomoci sladění soukromého a rodinného života jednotlivců. Přestože se lidé (přede vším zaměstnavatelé) často uchylují k názoru, že každým takovým opatřením se snižuje pracovní výkon a tím i požadované výsledky, pravdou je mnohdy opak. Vybalancovaný soukromý a rodinný život může vést ke zvýšení spokojenosti zaměstnanců. Zároveň může díky těmto opatřením vzrůst motivace zaměstnanců práci vykonávat, čímž často roste i jejich výkon. 14 Navrhované změny by měly mít příznivý dopad i na oblast rovnosti žen a mužů a větší zapojení mužů do péče o děti a osoby závislé na péči jiné osoby. Regulace práce na dálku či zajištění širších práv a ochrany osob pracujících na dohody může přinést zlepšení kvality pracovního a tím často i soukromého života. Jistou nevýhodu navržených změn prováděných v reakci na unijní legislativu lze spatřovat ve větší administrativní náročnosti jednotlivých postupů, a to zejména z po hledu zaměstnavatele. Jedná se hlavně o požadavek WLB směrnice na písemné odů vodňování zamítnutí žádosti o pružné uspořádání práce, které může mnoha zaměstna vatelům způsobit vyšší administrativní zátěž. Je otázkou, jakým způsobem bude vládní návrh novely zákoníku práce ještě mo difikován během legislativního procesu v Parlamentu ČR. Doufejme tedy, že se Česká republika brzy zařadí mezi země, které upravily vnitrostátní právní předpisy v souladu s požadavky kladenými na členské státy Evropskou unií, a že úprava přinese do práv ního řádu co nejvíce pozitiv.

14 PICHRT, J., TOMŠEJ, J. (eds.) Balancování na hraně work-life balance a transparentnosti. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2022, s. 39–40.

57