EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

V současnosti (květen 2023) se již nacházíme ve druhém roce trvání dočasné ochrany – Rada ji prodloužila o další rok, na což reagoval i domácí zákonodárce tzv. Lex Ukrajina IV. 17 Změny v tomto zákoně se týkají zejména sociálního zabezpečení a pobytových oprávnění, a budou diskutována dále. Zajímavostí může být, že dočasná ochrana již byla v Česku vyhlášena, 18 a to naříze ním vlády, ale zatím se tak vždy stalo před použitelností příslušné směrnice a konkrét ně v případě České republiky ještě před vstupem do Unie, před válkou na Ukrajině na posledy v roce 2001. 19 Podle současné směrnice 2001/55/ES však tento mechanismus nebyl nikdy v historii až do března 2022 aktivován. 20 Samotná dočasná ochrana je pak institutem umožňujícím reagovat na hromadný odchod lidí ze své země původu efek tivněji, než by tomu bylo při posuzování individuálních záležitostí, jak to předpokládá Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951. 21 1.2 Mezinárodní ochrana Část uprchlíků žádá o mezinárodní ochranu podle zákona o azylu. 22 Z § 12 tohoto zákona vyplývá, že běženci nemají nárok na udělení azylu v užším smyslu, 23 nepůjde-li o tzv. humanitární azyl podle § 14, udílený z důvodu zvláštního zřetele hodného. Získání azylu tak bude pro uprchlíky spíše obtížné. Proto je v zásadě jediným institutem, který připadá v úvahu podle zákona o azylu, tzv. doplňková ochrana podle § 14a a násl. Konkrétně půjde o důvod podle § 14a odst. 2 písm. b) (vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu). Získání tohoto druhu pobytového oprávnění je však časově a administrativně ná ročný proces – zákon o azylu poskytuje Ministerstvu vnitra u obou institutů poměr ně dlouhou lhůtu šesti měsíců, která může být ve složitějších případech prodloužena 17 Zákon č. 20/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále Lex Ukrajina IV). 18 Konkrétně šlo o nařízení vlády č. 290/2001 Sb., o poskytnutí dočasné ochrany státním občanům Ruské federace, a to na základě § 181 písm. b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České repub liky a o změně některých zákonů (v tehdejším znění, kdy se tento § 181 týkal právě dočasné ochrany). 19 ŠTURMA, Pavel a kol., HONUSKOVÁ, Věra, ed. Teorie a praxe azylu a uprchlictví. 2. doplněné vydání. Beroun: Eva Rozkotová, 2012, s. 94. ISBN 978-80-87146-68-2. 20 HONUSKOVÁ, Věra, Eliška FLÍDROVÁ a kol., JANKŮ, Linda, ed. Dnes migranti – zítra uprchlíci?: Postavení migrantů, kteří potřebují ochranu, v mezinárodním právu. 1. vydání. Beroun: Eva Rozkotová, 2014, s. 105. ISBN 978-80-87975-23-5. 21 ŠTURMA, Pavel a kol., HONUSKOVÁ, Věra, ed. Teorie a praxe azylu a uprchlictví. 2. doplněné vydání. Beroun: Eva Rozkotová, 2012, s. 94. ISBN 978-80-87146-68-2. 22 Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). 23 Tedy tzv. politického nebo vnitrostátního azylu – nejsou pronásledováni za uplatňování svých poli tických práv a svobod, ani nemají odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví apod. ve státě, jehož jsou občany.

61