EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

Právě institut kolektivního vyjednávání by mohl přispět ke zlepšení postavení a ná sledně i pracovních podmínek tohoto typu pracovníků. Osoby formálně samostatně výdělečně činné, ale fakticky v závislém postavení, pracující například pro jednu plat formu či v jednom oboru, by se mohly spojit a společně si vyjednat lepší pracovní podmínky stejným způsobem jako zaměstnanci. Naneštěstí tomuto zdánlivě jednodu chému postupu klade určité překážky právo EU, konkrétně pravidla v oblasti hospo dářské soutěže. 16 Dle čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), který před stavuje jeden z pilířů soutěžního práva EU, se zakazují veškeré „dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků“ a „jednání ve vzájemné shodě“ , jež by mohly „ovlivnit obchod mezi členskými státy“ a jejichž „účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.“ Pojem podnik ve smyslu práva EU, s nímž čl. 101 SFEU pracuje, musel být vyme zen judikaturně, jelikož primární právo jeho definici neobsahuje. Dle Soudního dvora EU je podnikem „jakákoliv entita bez ohledu na právní status či způsob financování vyko návající ekonomickou aktivitu.“ 17 Do této velmi široké definice je třeba zařadit i OSVČ, což znamená, že se na ně vztahuje zákaz stanovený čl. 101 SFEU. Jakékoliv dohody mezi OSVČ či jejich jednání ve shodě by mohly být na základě čl. 101 SFEU potrestány orgány EU uložením přísných sankcí. 18 Naopak kolektivní smlouvy uzavírané odborovými organizacemi do působnosti čl. 101 SFEU nespada jí, jelikož jsou uzavírány jménem zaměstnanců, kteří nejsou právem EU považováni za podniky. Nevykonávají totiž samostatnou hospodářskou činnost ve smyslu nabízení zboží či služeb na trhu a nenesou finanční rizika spojeného s výkonem této činnosti. 19 Nejenže tedy pravidla soutěžního práva EU nereflektují společenský vývoj, ale jsou i v rozporu s mezinárodním právem. Jak již bylo výše zmíněno, mezinárodněprávní dokumenty přistupují k právu kolektivně vyjednávat jako k základnímu pracovnímu právu garantovanému nejen formálním zaměstnancům. Unijní právo se tak předmět nou právní úpravou dostává do střetu s právem mezinárodním, na což v souvislosti s čl. 6 odst. 2 Evropské sociální charty již dříve poukázal Evropský výbor pro sociální práva Rady Evropy. 20

16 GEORGIOU, D. (2021). 17 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-41/90, Höfner a Elser v. Macrotron .

18 SCHÖMANN, I. Collective bargaining and the limits of competition law, Protecting the fundamental labour rights of self-employed workers . European Trade Union Institute. [online]. 2022. [cit. 2022-09-3]. Dostupné z: https://www.etui.org/publications/collective-bargaining-and-limits-competition-law. 19 COUNTOURIS, N., DE STEFANO, V., LIANOS, I. The EU, Competition Law and Workers’ Rights . 2021. [cit. 2022-09-3]. Dostupné z: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3812153. 20 COUNTOURIS, N., DE STEFANO, (2020).

73