Hlouch: Problém odpadu od Církve

kdo ztrácí víru v hodnotu drahocenné krve, jež se skýtá všem lidem, tím více se vrhá k modle." 47 Konvertita Benson vzpomíná doby, kdy začal opouštěti anglikánskou církev: "Má spokojenost s církví anglikánskou utrpěla jistý náraz, když jsem poznal, jak ve skutečnosti je církev anglikánská velmi nepatrnou a bezvýznamnou věcí." 48 Poznal na této Církvi nedostatek hodnoty; píše: "Zmatek vznikal ... předně z pocitu osamělosti anglikán&ké cír– kve."49 "Bez zážitku hodnoty nedospívá člověk k pojmu hodnoty," 50 praví Lindworski; dodáváme: nedospívá k takovému pojmu hodnoty, aby z něho vyvodil životní diislcdky. Vážíme si toho, v co doufáme. Ztráta úcty jest ztrátou diivěry. Nynější hospodářská krise je zaviněna po stránce psychologické nedostatkem diivěry. Krise poměru k Církvi jest krisí diivěry k Církvi. Když celá leta člověk od Církve nic nechtěl a nic po stránce nadpřirozena nepřijal, je jeho životní směr změněn; od Církve nic neočekává a. je přesvědčen, že by se nic v jeho životě ne– změnilo, kdyby Církve nebylo. VIDITELNOST POZEHNÁNÍ CíRKVE Tím více nás upoutá idea organisace, čím má pro nás vice konkretnosti, viditelnosti. Církev vyžaduje hlavně po stránce své duše vtělení ve sku– tečný život; jen tak lze viděti, poznati její nejcennější hodnoty. Když ji člověk nenechal zasáhnouti silou Božího zákona ve své jednání, ztrá– cela se mu viditelnost nejcennějších statků, jež dává Církev, ztrácela se mu Církev jakožto nadpřirozená hodnota. Jak nedozírných důsledkii bylo v mnoha krajích i státech odlouč.ení života od Církve, kdy katolický život, ve svém duc.hovním významu, jako krev vytekl ze srdce společ­ nosti, kdy katolicismus zatlačen do katakomb, na pole soukromého života neb jen na vymezené pole altruismu, jako by Církev neměla co říci na problémy sociální, kulturní. Tím se začala Církev jeviti jako něco slaboučkého. ZTRÁTA JEDNOTY A VĚDOM1 KATOLICITY J e nás 350 milionii, ale co nám chybí, jest Duch jednoty. Katolicismus nemá příslušného vlivu na život obcí ani států, poněvadž jsou katolíci rozptýleni. Jakmile se v době, kdy přitažlivost mas je přímo zázračná, někde katolicismus vzdá této své radikální - z podstaty vyplývající vlastnosti, ztrácí na dočasném hodnocení. Objektivně nemůže nic ztratit. Individuum je vábeno masami; čím vice ztráceli katolíci smysl katoli– city, tím vice pozbývala Církev přitažlivosti a její lid byl snadno najat, neb se dával najímati do služeb komunit světských - rasových, tříd­ ních, národnostních, stranických. Kristus vložil ve svou velekněžskou modlitbu ty zájmy, jež mu nejvíce spočívaly na srdci. Na Zelený čtvrtek se modlí, .,aby všichni byli jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě".:~ 1 47 Funet Sta.nislaus, Bloyova mystika peněz, přel. Renč, Rád 1936, 227. ~s Konfese konvertity, 33. - 49 Tamže 40. IlO Lindworski, Willenscbulle, 127. - 51 Jan 17, 21. 102